Cenu exkluzivní informace lze stanovit a vyjádřit v jednotkách určité měny podobně jako u jakéhokoliv jiného produktu, ovšem jsou zde jistá specifika.

Předně je třeba si uvědomit, že byť v okamžiku sdělení exkluzivní informace někomu jinému nedojde k její spotřebě, a stále ji vlastníme, tak její cena je značně volatilní a v čase tak může klesat a nakonec se daná informace může stát i zcela bezcennou.

Koeficient Beta vyjadřuje v modelu CAPM míru volatility, neboli kolísavosti a tedy i rizikovosti dané investice vůči ostatním aktivům na trhu.

Proč jsou však některá aktiva podstatně rizikovější než ostatní aktiva a mají i mnohem vyšší míru volatility (Beta, zkr. B)?

V minulém příspěvku věnovaném stinné stránce robotizace jsem tuto problematiku již nakousl.

Nyní se pojďme zamyslet nad tím, kdy je výhodnější jít cestou robotizace a kdy cestou integrace. Ptáte se proč, když je nasazení robota tak levné, rychlé a efektivní. Odpověď je celkem jednoduchá, v dlouhodobém horizontu nemusí být toto řešení nutně levnější.

Můžeme tomu klidně říkat čtvrtá průmyslová revoluce, ale v zásadě se jedná o naprosto přirozený vývoj.

Již několik let dochází k digitalizaci dat, konsolidaci a virtualizaci infrastruktury, systémové integraci, automatizaci rutinních činností a nasazování umělé inteligence s cílem snížit náklady, vytvořit unikátní hodnototvorný řetězec, a obstát tak ve vysoce konkurenčním a turbulentním prostředí.

Hodnota spočtena pomocí modelu CAPM slouží ke stanovení nákladů na vlastní kapitál a vstupuje do výpočtu WACC, DCF nebo NPV.

Nejprve si uvedeme vzorec pro výpočet CAPM (Capital Asset Pricing Model) a dále co jednotlivé proměnné znamenají, a kde je získat.