Samozřejmě, že by bylo lepší, kdyby se technologie rozpoznávání obličeje nedala oklamat ani pomocí fotografie, makeupu a masky.

Ale přesto se uživatel, který se bude do svého telefonu hlásit pomocí svého obličeje, může cítit bezpečněji než ten, co tak činí přiložením prstu nebo zadáním hesla.

BankBot rozhodně neinstaloval žádné falešné uživatelské rozhraní, které by bylo uloženo v aplikaci pravého mobilního bankovnictví.

Jedná se o naprosto nešťastnou formulaci, kterou bohužel převzaly všechny mainstreamové zpravodajské weby, a která mohla vyvolat dojem, že smartbanking těchto bank byl špatně zabezpečen, když se do nich dalo uložit to falešné uživatelské rozhraní.

Problém je, že GDPR vůbec nedefinuje, co přesně se rozumí oním rozsáhlým zpracováním.

Z uváděných příkladů však lze odvodit, že pokud zpracováváte osobní údaje o méně než několika jednotkách tisíc občanů, tak se o rozsáhlé zpracování nejedná, a nemusíte tak jmenovat DPO.

Jako ochrana před zcela novými druhy ransomware resp. jejich detekcí lze použít tzv. techniku canary files.

Ta spočívá v tom, že se do adresářů, které obsahují citlivá data, umístí návnada v podobě několika málo souborů, a pokud dojde k jejich změně, tak je jasné, že došlo k zavlečení ransomware.

GDPR požaduje, aby subjekt, který provádí rozsáhlé zpracování osobních údajů, jmenoval tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů (Data Protection Officer, zkr. DPO).

A pokud daný subjekt DPO nejmenuje, byť správně měl, tak za to může dostat pokutu. Bez ohledu na skutečnost, zda měl či neměl implementována příslušná bezpečnostní opatření.

Objevila se nová vlna ransomware BadRabbit cílená na ruské firmy, kterých mělo být napadeno více jak 200.

Údajně se šíří jako drive-by download malware, který se nachází na kompromitovaných zpravodajských webech, a vydává za aktualizaci aplikace Adobe Flash Player a na vnitřní síti se pak snaží zneužívat exploit EternalRomance, na který byly vydána záplata již v březnu tohoto roku.

Nedávno byly publikovány informace ohledně možnosti zneužití protokolu DDE (Dynamic Data Exchange), který je přítomný v produktech MS Office již léta, a jehož exploitace je velice snadná.

V zásadě stačí do jakéhokoliv souboru MS Office vložit jeden řádek kódu a z něj zavolat spuštění externího skriptu, kterým může být i škodlivý kód. Např. co myslíte, že udělá v MS Excel tento vzorec: =cmd|’/c echo dir>malware.bat & malware.bat & pause‘!A0

Detekovali jsme velké množství falešných poplachů generovaných antivirovým řešením od McAfee.

V poslední době jsme analyzovali několik podezřelých hlášení týkajících se malwaru na stanicích s Windows. Ve všech případech se jednalo o  javascripty (zkr. JS), které pocházely z různých stránek na internetu.

Představa, že VDE snižuje nějakým podstatným způsobem riziko napadení koncové stanice malwarem a jeho zavlečení do firmy, je scestná.

Tento, řekněme dnes už tak trochu mýtus, se začal vytvářet někdy před téměř 5 lety, jenž za tu dobu se situace dramaticky změnila, a ukázalo se, že vše je tak trochu jinak.

Jak si zajistit persistenci v OS Windows a to i na neperzistentních virtualizovaných desktopech, které se po ukončení uživatelského sezení anebo po určité době sami vrátí do původního stavu.

Budeme předpokládat, že uživatelé neperzistentních desktopů pracují pod účtem s omezenými právy, nemají právo cokoli instalovat, a spouštění aplikací je omezeno jen na ty předinstalované, je nainstalován AV s technologií HIPS a rovněž je aktivní AppLocker.