Malware se v zásadě šíří e-mailem, přes nakažené aplikace na nejrůznějších úložištích a v neposlední řadě pak přes web, kdy se jedná o tzv. drive by download malware, který nevyžaduje žádnou interaktivitu ze strany uživatele.

Právě posledně jmenovaný vektor útoku doznal v posledních měsících jisté změny.

Dne 16. dubna 2018 tak trochu bez povšimnutí mainstreamových médií věnujících se bezpečnosti spatřila světlo světa nová verze NIST frameworku z roku 2014.

Na vzniku frameworku se podíleli bezpečností experti ze soukromého i veřejného sektoru a akademické sféry.

Dostala se ke mně poslední verze novelizace VoKB po zapracování připomínek od dotčených subjektů.

Pojďme se společně podívat, co zásadního nám novelizace vyhlášky přináší. Došlo k většímu množství formálních úprav, pojmů a jejich definic, a změnám v přílohách.

Byť se blíží termín nabytí účinnosti GDPR, tak jsem zaznamenal, že stále dost malých a středních podnikatelů není připraveno a neprovedli dokonce ani základní analýzu toho, jaké osobní údaje a kde zpracovávají.

Někteří z nich, nemaje povinnost jmenovat DPO, se dokonce nechali slyšet, že to příliš řešit nebudou a nechají tomu vzhledem k vágní definici a spornému výkladu pojmu přiměřenosti bezpečnostních opatření volný průběh, a udělají jen to nejnutnější a ono to nějak dopadne.

Tento příspěvek navazuje na minulé příspěvky, ve kterých jsem uváděl, jak identifikovat uživatele používající různé prohlížeče a dokonce i různá zařízení.

V tomto příspěvku se podíváme, jak je možné identifikovat uživatele používající TOR browser.

Od 30. dubna 2018 musí být všechny vydané TLS certifikáty vystaveny v databázích Certificate Transparency, zkr. CT.

Pokud tam prohlížeč Google Chrome certifikát nenajde, tak jej bude považovat za nedůvěryhodný.

V tomto příspěvku se podíváme, zda je nadále možné zneužívat vlastnosti spočívající v použití speciálních znaků v názvech domén k phishing útokům.

Od posledně se nic zásadního nezměnilo, i když k určitým změnám k lepšímu přeci jen došlo. Ostatně, posuďte sami, jak se s tímto problémem vypořádaly jednotlivé prohlížeče.

Také vám váš DPO doporučuje šifrovat citlivé informace při přenosu přes internet a v úložišti?

Tak doporučení je to jistě chvályhodné, jenže problém je, že šifrování dat v úložišti vás v zásadě ochrání jen v jednom jediném případě, a to když vám někdo ukradne celý počítač anebo se ho zbavíte a nesmažete bezpečně data na něm uložená.

Zaměstnavatel je oprávněn monitorovat činnost zaměstnance i jeho elektronickou komunikaci.

Monitoring je možný a může být prováděn i bez souhlasu zaměstnance, protože jsou jím chráněny zájmy zaměstnavatele. Nicméně zaměstnanec musí být o rozsahu a způsobu kontroly informován.

Stále větší počet webů využívá HTTPS. Bohužel i těch, na kterých jsou umístěny podvodné stránky v rámci phishingu.

Útočníci mohou svůj škodlivý obsah nebo phishing umístit na web, který je chráněn certifikátem.