K tomuto článku mě dovedlo jakési rychlé ohlédnutí, co jsem za cca 25let, kdy se profesionálně věnuji kyberbezpečnosti viděl, protože ať už přímo nebo externě jsem měl možnost seznámit se s kyberbezpečností snad asi ve všech sektorech.

Nebudu mluvit o technologiích, ty se za 25 let neustále měnily i s ohledem na vývoj kyberútoků, kdy v 90. letech, v éře, kdy mnoho hackerských aktivit bylo motivováno spíše zvědavostí než zlým úmyslem až po dnešek, kdy zde kromě profesionální kyberkriminality máme i kybernetickou válku.

Asymetrická kryptografie je zpravidla postavena na nějakém složitém matematickém problému, pro který není známý efektivní způsob řešení.

Pokud bychom byli takový problém schopni vyřešit, pak bychom mohli daný algoritmus bez problémů prolomit.

Stačí mi, když se podívám na vaší matici rizik a hned vám řeknu, jestli rizika ve vaší organizaci řídíte špatně nebo ne.

Jinými slovy, zda náhodou neřešíte rizika, která byste řešit nemuseli, nevynakládáte na ně zbytečné prostředky a naopak rizika, která byste zcela určitě řešit měli, neunikají vaší pozornosti.

Aneb od červených, žlutých a modrých týmů k fialovým, oranžovým a zeleným.

V každé organizaci vývoj, provoz a nasazování nových verzí nějak funguje a nějakým způsobem se i řeší bezpečnost. Někde více, někde méně a někde vůbec.

Při vývoji programů využívajících kryptografii je důležité dodržovat několik základních principů.

Mezi ty nejdůležitější patří například používat doporučené algoritmy s vhodnými parametry a pro účely, pro které byly stvořeny, nebo neimplementovat samotné kryptografické algoritmy, ale použít některou z dostupných kryptografických knihoven (princip „Don’t roll your own crypto“ – „Nenasazuj vlastní kryptografii“).

Snaha o atribuci útočníka v kyberprostoru je tady již od jeho samého počátku, ovšem ne vždy se nám to daří a ne vždy je možné bez jakékoliv pochybnosti formulovat jednoznačný závěr.

K identifikaci APT útoku resp. APT skupiny, která za ním stojí lze použít MITRE ATT&CK, Lockheed Martin’s Cyber Kill Chain nebo Diamond Model. Z použitých taktik, technik a postupů, zkr. TTPs. lze usuzovat, o koho by se mohlo jednat, resp. pro koho je takové chování typické.

Vznik a rozšíření nového kryptografického algoritmu je běh na velmi dlouhou trať plný těžkých překážek.

Doba od vymyšlení algoritmu, přes jeho vývoj, pečlivé testování, standardizaci, implementaci v běžných kryptografických knihovnách, počátek praktického užívání, až po rozšíření mezi širokou veřejnost, se neměří v měsících, ale v letech, a zpravidla ve dvouciferných číslech.

Kvantové počítače představují naprosto zásadní hrozbu pro současnou kryptografii.

Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že žádné veřejně známé kvantové počítače zatím nedosahují a ani se zdaleka neblíží úrovni potřebné k prolomení současné kryptografie.

Zapomeňme na cibuli jako model vícevrstvé bezpečnosti, neboť je to v pravdě nejméně vhodný příklad.

Pokud se chceme skutečně inspirovat přírodou, a hledat nějaké paralely, tak bychom měli upřít naši pozornost na mnohem zajímavější a pro tento účel i vhodnější plodiny, např. takový kokosový ořech rostoucí na kokosové palmě, který vám jako víceletá rostlina, může v případě péče nést plody i po mnoho let.

V tomto příspěvku se podíváme na to, co by u každé metriky mělo být uvedeno.

Ve svém doporučení vycházím z požadavků uvedených v ISO/IEC 27004, standardu NIST 800-55, nejlepších praktik a dále pak vlastních zkušeností. Předpokládám, že seznam všech metrik budete někde evidovat, a u každé metriky pak budete evidovat i řadu atributů jako: