Pracovníci Max Planck Institute for the Physics of Complex Systems in Dresden tvrdí, že vymysleli zcela nový způsob autentizace a nazývají ho heslem-chráněná CAPTCHA (password-protected Captcha, zkr. p-CAPTCHA).

Poznámka: CAPTCHA (Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans Apart) je Turingův test, který slouží k odlišení člověka a stroje.

Máme tady další studii o tom, jak slabá hesla uživatelé používají, tentokrát od autora aplikace Big Brother Camera Security.

Tato aplikace patřila po určitou dobu mezi neoblíbenější aplikace na App Storu a pro mnohé uživatele se stala zajímavou alternativou jak odemykat svůj telefon a mít kontrolu nad tím, co se s ním děje v době, kdy ho nemají u sebe.

V dnešním příspěvku se podíváme, jak snadné je prolomit heslo do iPhonu.

Uživatel se může do svého smartphonu hlásit různými způsoby. O autentizaci pomocí gesta po nainstalování aplikace AndroidLock však nebudeme uvažovat, protože zjistit jaké gesto uživatel používá pro odemykání svého zařízení, by bylo stejně jednoduché jako v případě Android password pattern, kterým se odemyká zařízení s operačním systémem Google Android. Vzhledem k tomu, že aplikace pro iPhone pracuje na úplně stejném principu, bylo by i zde možné realizovat tzv. šmouhový útok.

V tomto příspěvku jsou uvedeny bezpečnostní zásady, které by měl dodržovat každý zaměstnanec bez ohledu na to, v jaké organizaci pracuje.

Běžně se uvádí, že více než 80% bezpečnostních incidentů mají na svědomí vlastní zaměstnanci. Nikde se však ji nedočtete, že většina těchto incidentů nebyla spáchána úmyslně, nýbrž z nedbalosti či neznalosti. Na vině je především nízké bezpečnostní povědomí zaměstnanců těchto organizací. Nemyslíme si, že hlavní příčinou tohoto stavu je skutečnost, že by se organizace snažily na školení zaměstnanců ušetřit.

Přístup zaměstnanců na sociální sítě vede k poklesu produktivity, úniku citlivých informací a šíření škodlivého kódu.

Ano, může tomu tak opravdu být, ale také nemusí. Měli byste si uvědomit, že mnozí zaměstnanci používají sociální sítě ve svém soukromém životě již teď a budou je používat i nadále, bez ohledu na to, jestli jim přístup na ně povolíte nebo ne. Mohou se do nich totiž pohodlně přihlašovat ze svého smartphonu a to v podstatě kdykoliv a kdekoliv.

Cloud computing bezesporu vede k úspoře nákladů, ale je třeba se bavit i o rizicích, která vyplývají ze samé podstaty této služby.

A pokud máme hovořit o rizicích, která na nás v cloudu číhají, musíme provést analýzu rizik. A začít bychom měli jak jinak než identifikací a kvantifikací aktiv. V tomto případě budeme za aktiva považovat data, která klient (Cloud Subscriber, zkr. CS) poskytovateli cloudu (Cloud Provider, zkr. CP) svěřuje.

Certifikační autoritou může být kdokoliv, kdo přijímá žádosti o certifikát, ověřuje, vydává, obnovuje, zneplatňuje a zveřejňuje seznam zneplatněných certifikátů.

Ale ne každý musí takovéto certifikační autoritě (Certification Authority, zkr. CA) důvěřovat. Nejde jen o politiku dané certifikační autority, resp. jak důkladně prověřuje žadatele o certifikát, ale i jakým způsobem chrání svůj soukromý klíč.

Dnes vám přinášíme příspěvek od jednoho našeho čtenáře, který se s vámi chce podělit o své zkušenosti s internetovým bankovnictvím.

Dobrý den,

není důležité, jak se jmenuji, můžete mě klidně nazývat třeba Mr. Paranoia. Nemyslím si ale, že jsem paranoidní, jen možná oproti ostatním uživatelům trošku víc dbám na bezpečnost, neboť si uvědomuji možná rizika. Všechno to začalo před několika lety, kdy moje banka začala nabízet internetové bankovnictví.

V tomto příspěvku se dozvíte, co to znamená opatřit dokument nebo zprávu elektronickým podpisem.

Pokud má dojít k podepsání zprávy, obvykle se nepodepisuje celá zpráva, ale pouze její hash. To proto, že při podepisování se používají algoritmy, které jsou výpočetně mnohem náročnější než algoritmy, které používají hashovací funkce, se kterými jste měli možnost se seznámit v prvním díle našeho seriálu.

Patch mananagement je proces, který se skládá z několika kroků. Začíná zjištěním existence patche, rozhodnutím o jeho relevantnosti, pokračujíc jeho testováním a končící postupným nasazením na všech systémech. Samotný patch je pak kód, který odstraňuje nedostatky ve stávající verzi softwaru. A může se jednat o nedostatky související s bezpečností, stabilitou nebo použitelností.

V okamžiku, kdy se objeví nějaká zranitelnost a je uvolněn odpovídající patch, stojíme před zásadní otázkou, zda ho nasadit nebo ho nejprve důkladně otestovat.