Publikováno: 15. 10. 2011, v rubrice:
Bezpečnost, autor:
Miroslav Čermák
, aktualizováno: 14. 10. 2013, zobrazeno: 4 748x
Nová verze bankovního trojana ZeuS je schopna se aktualizovat bez nutnosti připojení ke C&C serveru.
Nová verze bankovního trojana Zeus s podporou P2P (peer-to-peer) sítí, která byla detekována na počítačích v Indii, Itálii, US a dalších zemích, již nevyužívá k aktualizaci jediný centrální server (Command & Control server, zkr. C&C), nýbrž se snaží kontaktovat ostatní nakažené počítače, které jsou součástí botnetu čítajícího nyní již více než 100.000 strojů, a pokud se na některém z nich nachází novější verze, stáhne si aktualizaci z něho, čímž se stává boj s tímto trojanem opět o něco náročnější, neboť takovýto botnet již nelze tak jednoduše zastavit. Zdroj: Abuse.ch
Publikováno: 12. 10. 2011, v rubrice:
Bezpečnost, autor:
Miroslav Čermák
, aktualizováno: 06. 11. 2012, zobrazeno: 18 248x
, 2 komentáře
QR kód, který mezi uživateli smartphonů nabývá stále více na popularitě, může být zneužit k šíření škodlivého kódu a nejen to.
Nejprve si ale povězme, co je ten QR kód vlastně zač a k čemu slouží. Vězte, že QR kód, plným názvem Quick Response code, je 2D kód vyvinutý společností Denso Wave, který má oproti klasickým čárovým kódům hned několik podstatných výhod.
Publikováno: 11. 10. 2011, v rubrice:
Bezpečnost, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 5 385x
Na Mac OS X Lion je k dispozici utilita dscl, pomocí níž je možné nastavit nové heslo, aniž by bylo nutné zadávat heslo staré.
Na tom by nebylo nic divného, kdyby tato utilita byla dostupná pouze uživateli root, jenže tomu tak není. I běžný uživatel si může pomocí této utility změnit své heslo, aniž by musel zadávat heslo staré. A to znamená, že útočníkovi v takovém případě stačí získat jen na malý okamžik přístup k počítači oběti a může heslo změnit a totéž může při splnění určitých podmínek udělat i škodlivý kód, který může mít např. podobu nevinného JAVA appletu nacházejícího se na nějaké webové stránce.
Publikováno: 10. 10. 2011, v rubrice:
Bezpečnost, autor:
Miroslav Čermák
, aktualizováno: 14. 10. 2013, zobrazeno: 5 076x
SpyEye je bankovní malware, který je schopen odchytit přihlašovací údaje uživatele internetového bankovnictví a nejen to.
Oběti je po přihlášení do internetového bankovnictví prostřednictvím MITB (Man In The Browser) zobrazen formulář, který na pozadí provede změnu telefonního čísla, na které banka zasílá jednorázový kód, a který je nutné do aplikace přepsat, aby bylo možné danou transakci dokončit. I v tomto případě je vygenerován jednorázový kód, který je zaslán jako SMS na mobilní telefon oběti.
Publikováno: 08. 10. 2011, v rubrice:
Bezpečnost, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 8 346x
Heslo bychom nikdy neměli po síti přenášet v otevřeném tvaru, protože v takovém případě může být snadno odchyceno.
První, co každého asi napadne, je komunikovat se serverem přes HTTPS, kdy uživatel zadá do webového formuláře své jméno a heslo, a po kliknutí na tlačítko odeslat, se tyto údaje přenesou bezpečným kanálem na server. Zde se k heslu přičte sůl a pro vzniklý řetězec se spočte hash, který se uloží do DB.
Publikováno: 29. 09. 2011, v rubrice:
Bezpečnost, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 11 370x
, 7 komentářů
Thai Duong a Juliano Rizzo prohlásili, že jsou schopni pomocí JavaScriptu dešifrovat data mezi uživatelem a serverem přenášená přes HTTPS. Přičemž začlenění takového škodlivého JavaScript kódu do stránky může být provedeno mnoha různými způsoby. Jedním z nich může být ostatně i malvertising, o kterém jsme nedávno psali.
Publikováno: 26. 09. 2011, v rubrice:
Bezpečnost, autor:
Miroslav Čermák
, aktualizováno: 01. 09. 2012, zobrazeno: 5 657x
V případě vzdáleného přístupu do systému, který zpracovává citlivá data, by měla být použita vícefaktorová autentizace.
Autentizační autorita (verifier) může požadovat poskytnutí více faktorů anebo může být některý z faktorů použit pouze jako ochrana tajemství, jehož znalost je pro úspěšnou autentizaci nutná. Může se jednat např. o HW nebo SW token uchovávající kryptografický klíč (cryptographic key) nebo generující jednorázové heslo (One Time Password, zkr. OTP), které uvolní pouze v případě, že uživatel (claimant) zadá správné heslo nebo bude odpovídat jeho biometrická charakteristika. Nenechte se zmást, byť pro úspěšnou autentizaci ve výsledku stačí pouze daný klíč, jedná se též o dvoufaktorovou autentizaci.
Publikováno: 20. 09. 2011, v rubrice:
Bezpečnost, autor:
Miroslav Čermák
, aktualizováno: 12. 11. 2011, zobrazeno: 5 753x
, 2 komentáře
Na trhu se pohybuje poměrně velké množství certifikačních autorit a v podstatě kterákoliv z nich může vydat certifikát pro jakýkoliv web na světě.
Problém je, že pokud je daná certifikační autorita (Certification Authority, zkr. CA) kompromitována, může certifikáty jejím jménem vydávat i útočník a pokud se navíc daná CA nachází na seznamu kořenových certifikačních autorit, jsou i všechny jí vydané certifikáty považovány automaticky za důvěryhodné a tedy i servery, kterým tato nebo jí podřízené CA certifikát vydaly.
Publikováno: 18. 09. 2011, v rubrice:
Bezpečnost, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 4 710x
Existuje mnoho způsobů, jak generovat jednorázová hesla (One Time Password, zkr. OTP), dnes se podíváme na řešení nazvané PINsafe.
Princip na jakém toto řešení funguje, je poměrně jednoduchý. Vychází se z předpokladu, že každý uživatel zná svůj PIN, který představuje sdílené tajemství (shared secret) mezi uživatelem a systémem. Vlastní autentizace pak probíhá tak, že systém vygeneruje náhodné 10místné číslo, uživatel si vybaví svůj PIN, a do systému pak zadá pouze ty číslice z onoho 10místného čísla, které se nacházejí na pozicích odpovídajících jednotlivým číslicím PINu.
Publikováno: 13. 09. 2011, v rubrice:
Bezpečnost, autor:
Miroslav Čermák
, zobrazeno: 7 227x
Většina malwaru je v dnešní době šířena přes web a vězte, že nakaženy mohou být i naprosto důvěryhodné weby.
Počet nakažených webů rok od roku roste. Není výjimkou, že na mnoha webech je zobrazován obsah až od několika desítek partnerů. Na těchto webech jsou také často zobrazovány widgety, aplikace a reklama třetích stran, které tvoří obsah samotného webu. V těchto widgetech, aplikacích nebo reklamě se však může nacházet i škodlivý kód, o čemž provozovatel daného webu zpravidla neví, a který je v okamžiku, kdy uživatel zavítá na daný web spuštěn a to bez jakékoliv interakce s uživatelem. Jedná se tedy o drive-by download malware.