Bezpečnostní osvěta (security awareness), trénink (training) a vzdělávání (education) představují tzv. vzdělávací kontinuum (learning continuum).

Ostatně takto to formuloval NIST ve své publikaci SP 800-16 Information Technology Security Training Requirements již v roce 1989.

Microsoft Teams jako platforma pro skupinovou komunikaci je naprosto super, ovšem málokdo si uvědomuje, jak snadno může být zneužita.

Ostatně jako jakýkoliv jiný prostředek umožňující komunikaci a výměnu zpráv mezi uživateli.

Exploit Prediction Scoring Systém, zkr. EPSS slouží ke stanovení pravděpodobnosti zneužití zranitelnosti, které bylo přiděleno CVE.

Hlavní myšlenka EPSS vychází z předpokladu, že jestliže existuje obrovské množství zranitelností, ale jen některé z nich jsou pak reálně zneužívány, tak by bylo vhodné se jako první věnovat těm zranitelnostem, u kterých je větší pravděpodobnost, že budou v následujících 30 dnech skutečně zneužity.

Povrchový, hluboký a temný web. V originále surface, deep a darknet web lze využívat v rámci OSINT k získávání informací.

Nejčastěji se tyto tři vrstvy internetu zobrazují jako ledovec, kdy ta menší část je surface web nacházející se nad hladinou nazývaná též jako viditelný web (visible web) a deep web a darknet web je pak ta větší část skrytá pod hladinou, nazývaná též jako neviditelný/skrytý web (invisible/hidden web).

Zájem o něj rostl od roku 2016, ovšem pak se začaly objevovat první pochybnosti a tak následovaly výzvy k ukončení jeho používání.

Varování ohledně instalace a používání aplikace TikTok od čínské společnosti ByteDance na zařízeních přistupujících k informačním a komunikačním systémům kritické informační infrastruktury, informačním systémům základní služby a významným informačním systémům vydal nakonec i NÚKIB.

Vzít aplikaci vyvíjenou on-prem, umístit ji do cloudu a myslet si, že jsem tím vyřešil i její bezpečnost, je zásadní omyl.

Obzvlášť když jsem se vůbec nevypořádal s něčím takovým jako je bezpečnostní perimetr cloudu.

Princip zálohování spočívá v tom, že vytváříme kopii dat anebo i více kopií dat na záložní média, abychom z nich mohli data v případě narušení integrity obnovit.

Záložním médiem pak mohou být flash disky, pevné disky, optické disky, pásky anebo cloud. Většina organizací vytváří jednu záložní kopii, některé dvě, a některé dokonce i tři. Volba vhodné technologie zálohování se pak odvíjí od požadavků na RTO a RPO.

Průměrný breach lifecycle se v minulém roce pohyboval kolem 277 dní.

Přičemž 207 dnů útočník operoval skrytě v síti organizace, než se jej podařilo odhalit a dalších 70 dnů pak trvala obnova a vypořádání se s následky incidentu. V zásadě se jedná o dost podobná čísla jako loni. Drobné zlepšení v řádu jednotek dnů nehraje v podstatě žádnou roli.

Z mnoha bezpečnostních reportů vyplývá, že až za 80 % bezpečnostních incidentů mohou samotní zaměstnanci organizace.

Není až tak podstatné, jestli to je přesně 80 % či více, ale že je to poměrně velké číslo.

Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět, protože to vyplývá z konkrétních hrozeb, kterým by tato centra mohla být vystavena.

A nejde jen o datová centra, ale i záložní lokality, prostory, ve kterých jsou uložena záložní média a prvky kritické infrastruktury, dále jen lokality.