V tomto příspěvku se podíváme, zda je nadále možné zneužívat vlastnosti spočívající v použití speciálních znaků v názvech domén k phishing útokům.

Od posledně se nic zásadního nezměnilo, i když k určitým změnám k lepšímu přeci jen došlo. Ostatně, posuďte sami, jak se s tímto problémem vypořádaly jednotlivé prohlížeče.

Také vám váš DPO doporučuje šifrovat citlivé informace při přenosu přes internet a v úložišti?

Tak doporučení je to jistě chvályhodné, jenže problém je, že šifrování dat v úložišti vás v zásadě ochrání jen v jednom jediném případě, a to když vám někdo ukradne celý počítač anebo se ho zbavíte a nesmažete bezpečně data na něm uložená.

Zaměstnavatel je oprávněn monitorovat činnost zaměstnance i jeho elektronickou komunikaci.

Monitoring je možný a může být prováděn i bez souhlasu zaměstnance, protože jsou jím chráněny zájmy zaměstnavatele. Nicméně zaměstnanec musí být o rozsahu a způsobu kontroly informován.

Stále větší počet webů využívá HTTPS. Bohužel i těch, na kterých jsou umístěny podvodné stránky v rámci phishingu.

Útočníci mohou svůj škodlivý obsah nebo phishing umístit na web, který je chráněn certifikátem.

Na tuto otázku je celkem jednoduchá odpověď. V okamžiku, kdy zaměstnanec nemá možnost volby.

Pokud zaměstnanec nemá možnost volby, tak je jeho souhlas zbytečný a je zde jiný právní titul, který zpravidla legalizuje zpracování jeho osobních údajů.

Od nařízení na ochranu osobních údajů si mnozí slibují, že díky vysokým sankcím, které organizacím hrozí v případě, že nesplní požadavky v něm uvedené, bude v jejich zájmu jednat v souladu s těmito požadavky.

Můžeme jen doufat, že ve většině případů tomu tak skutečně bude, ovšem můžeme o tom i celkem úspěšně pochybovat.

Opravdu už přestávám věřit v uváděné závažnosti zranitelností, které mají své logo a webové stránky, a na které vedou odkazy ze spousty „odborných“ a zpravidla i apokalyptických článků.

Je to jak s těmi asteroidy. Každou chvíli se někde objeví nějaká poplašná zpráva, že by se mohl srazit s naší matičkou Zemí a ono pořád nic.

Můžeme tomu klidně říkat čtvrtá průmyslová revoluce, ale v zásadě se jedná o naprosto přirozený vývoj.

Již několik let dochází k digitalizaci dat, konsolidaci a virtualizaci infrastruktury, systémové integraci, automatizaci rutinních činností a nasazování umělé inteligence s cílem snížit náklady, vytvořit unikátní hodnototvorný řetězec, a obstát tak ve vysoce konkurenčním a turbulentním prostředí.

Bez ohledu na rozsáhlost zpracování a zisk musí organizace, pokud chce být v souladu s nařízením GDPR, přijmout určitá bezpečnostní opatření organizační a technické povahy.

Pravděpodobnost hrozby, míra zranitelnosti, velikost dopadu a tudíž i riziko však v případě všech organizací zpracovávajících osobní údaje není stejně velké.

V tomto příspěvku bych se chtěl věnovat zranitelnostem, které vyplývají ze samotné podstaty spreadsheetů a možnostem jejich zneužití.

Zbystřit by měly jak firmy vyvíjející RPA, tak i organizace, které se chystají tato řešení nasadit anebo jej dokonce už používají, protože jejich řešení nebývají vůči těmto zranitelnostem imunní.