NÚKIB včera vydal metodický pokyn k varování před kybernetickou bezpečnostní hrozbou v podobě produktů čínských společností Huawei a ZTE.

Tuto hrozbu NÚKIB hodnotí v souladu s metodikou uvedenou ve VoKB jako velmi pravděpodobnou až více méně jistou, tedy hrozbu kritickou, kdy předpokládaná realizace hrozby je častější než jednou za měsíc.

Ať už tomu budeme říkat kontejnerizace, sandboxing nebo také izolace aplikací, tak jde o to, že každá aplikace by měla běžet pod svým vlastním neprivilegovaným účtem, který má jen omezený přístup k souborovému systému.

To, v čem se od sebe jednotlivá řešení liší, je, jak bezpečné je samotné řešení starající se o onu izolaci.

NÚKIB varuje před produkty Huawei a ZTE. Existuje totiž vážná obava, že by produkty těchto společností mohly obsahovat backdoory, kterých by mohlo být vzdáleně zneužito a ve výsledku by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti a poškození zájmů ČR.

To, že NÚKIB varuje, je naprosto v pořádku, je však otázka, zda to varování nemělo přijít už mnohem dříve a být mnohem konkrétnější. NÚKIB ve svém  odůvodnění totiž uvádí, že:

Opět se nám blíží konec roku a nastává čas se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, jaký ten rok 2018 vlastně byl a především jaké hrozby můžeme očekávat v roce 2019.

Předpověď pro rok 2018 se nám opět bezezbytku naplnila, realita pak byla v mnoha ohledech dokonce ještě horší.

Občas se setkávám s případy, kdy mám docela problém se rozhodnout, jaký že to atribut informační bezpečnosti byl vlastně narušen.

A nejsem jistě sám, koho tento problém trápí. Ostatně již v roce 1998 se jím zabýval i jistý Donn B. Parker.

Titul certifikovaný manažer informační bezpečnosti (Certified Information Security Manager, zkr. CISM) je titul, který uděluje organizace ISACA tomu kandidátovi, který úspěšně absolvuje zkoušku a splní i další podmínky.

Pokud se rozhodnete tento proces podstoupit, tak se nejprve musíte zaregistrovat u organizace ISACA a poté si zvolit, kde a kdy budete zkoušku skládat.

Common Weakness Scoring System, zkr. CWSS, by měl umožnit hodnocení slabin bez ohledu na to, v jakém produktu byla daná slabina nalezena a následně je mezi sebou porovnat.

Ovšem pozor, nepleťte si CWSS se systémem CVSS používaným pro hodnocení zranitelností.

Cílem tohoto příspěvku je popsat, jak čelit APT útokům, především jak jim předcházet, jak je detekovat, jak se bránit, a jak postupovat v případě napadení.

Jestliže jsem v minulém příspěvku věnovanému popisu jednotlivých fází APT uvedl, že v první fázi, kdy dochází ke zjišťování informací a přípravě tohoto útoku, toho organizace nemůže mnoho dělat, tak bych chtěl nyní prohlásit, že už v této fázi jej lze detekovat a reagovat na něj.

Hned na úvod je nutné říci, že virtualizace a kontejnerizace řeší zcela jinou potřebu. Tyto technologie nestojí proti sobě, ale naopak se doplňují.

Z pohledu bezpečnosti řešíme problém, aby při napadení aplikace běžící v kontejneru/virtuálu nedošlo k napadení hostujícího OS nebo aplikace běžící v jiném kontejneru/virtuálu, a naopak aby při napadení hostujícího OS nedošlo k napadení aplikací běžících v jednotlivých kontejnerech/virtuálech.

Trh s roboty, konkrétně pak s těmi softwarovými, pro něž se již vžil pojem Robot Process Automation, zkr. RPA, roste.

Momentálně se na něm pohybuje nějakých 15 významných hráčů, kteří obsluhují několik tisíc klientů po celém světě. Ti jen za minulý rok vydělali prodejem RPA řešení několik stovek miliónů dolarů a očekávají další růst tržeb a to až o několik stovek procent ročně.