Tenhle problém se nám pořád vrací. A na první pohled se nabízí celkem jednoduché řešení.

Umístit binárku na web se snadno zapamatovatelnou adresou a dostupnou přes HTTPS. Na web pak dát certifikát od důvěryhodné certifikační autority a binárku elektronicky podepsat. A to je vše přátelé. Opravdu?

Co je to breach lifecycle, jaká se mění jeho hodnota napříč sektory, a co ji ovlivňuje.

Breach lifecycle neboli životní cyklus průniku je další zajímavá metrika, kterou můžeme sledovat v rámci cyber resilience, a která se počítá od průniku útočníka dovnitř až do úplného vyřešení incidentu s tímto průnikem souvisejícím.

Ovládání videokonferenčních aplikací se pomalu stává nutností, neboť se jedná o jeden z hlavních nástrojů pro práci z Home Office, a to ať už jde o komunikaci s kolegy, klienty, dodavateli anebo jako způsob vzdálené výuky.

Ne každý však videokonferenční aplikace ovládá, umí je správně používat, a stejně jako vzdálená práce v aplikacích přináší i videokonference nové bezpečnostní výzvy a rizika, která bychom neměli ignorovat.

Jediná obecně uznávaná definice toho, co je to vlastně hybridní hrozba, neexistuje.

Jak již ale název napovídá, jedná se v zásadě o jakýsi hybrid, tedy kombinaci několika různých hrozeb, jejichž vzájemným působením se dosahuje synergického efektu a požadovaného cíle.

V oblasti kybernetické bezpečnosti se můžeme setkat s pojmy cyber threat agents, cyber threat actors, cyber threat source.

Legislativa nějakou taxonomii agentů hrozeb vůbec neřeší, a v bezpečnostních reportech jsou pak zdroje hrozeb pojmenovány různě.

S kybernetickými útoky na provozní technologie se budeme bohužel setkávat stále častěji.

Příčina rostoucího počtu těchto útoků je celkem prostá, spočívá především v připojení těchto systémů do stávající podnikové sítě a zpřístupnění rozhraní těchto systémů přes internet.

Nedávno jsem psal, že máme jen mlhavou představu o tom, co se skutečně děje v kyberprostoru.

Neustále však slyšíme, jak počet útoků roste, jak jsou tyto útoky čím dál tím více sofistikovanější, ovšem skutečných případů aby člověk pohledal. Existuje zde totiž značný rozpor mezi realitou a mediálním obrazem, který je nám předkládán, a je mi jasné, že i zde uváděný seznam organizací, které se staly obětí kybernetického útoku, jest velmi zavádějící.

V posledních letech jsme v souvislosti s ICS/SCADA systémy mohli zaznamenat nový buzzword a to operační/provozní technologie (Operational Technology, zkr. OT).

Ty slouží k přímému řízení a kontrole fyzických zařízení a měly by zahrnovat všechny systémy používané k řízení průmyslu, a zároveň představovat i jakýsi protipól k informačním technologiím (information technology, zkr. IT).

Spojitost mezi kybernetickými útoky a výdaji na bezpečnost je více než zřejmá.

Krátce po útoku výdaje na bezpečnost vzrostou, rychle se implementují nějaká bezpečnostní řešení a poté, co celé to mediální šílenství odezní, tak začnou výdaje na bezpečnost zase klesat. Ostatně nejsem sám, kdo sdílí tento názor.

Piggybacking nebo také tailgating patří mezi nejjednodušší formy sociálního inženýrství, jehož výsledkem je nepozorované proniknutí do střežených prostor.

Osoba, která se rozhodne tímto způsobem do střežených prostor proniknout, musí svým vystupováním a zjevem zapůsobit na ostatní takovým způsobem, aby nepojali podezření a nabyli naopak přesvědčení, že k nim daná osoba patří, a je též oprávněna se v daných prostorách pohybovat.