Na první pohled možná celkem jasná otázka a neméně jasná odpověď, jenže není tomu tak.

Ani po několika letech nemáme úplně jasno, co je a není kybernetický bezpečnostní incident a tápeme i v tom, co je kybernetická hrozba, takže se nelze divit, že máme problém i s definicí toho, co je to kybernetický útok (cyber attack).

V rámci APT útoků se využívá pokročilý malware, který může být začleněn do jakékoliv aplikace a navenek tato aplikace může perfektně plnit účel, pro který si ji uživatel sám stáhl a nainstaloval.

Možná, že i vy máte takovou aplikaci nainstalovánu na svém počítači nebo telefonu a jen o tom, že se ve skutečnosti jedná o trojského koně, nevíte, a nemusíte na to ani nikdy přijít. Jednoduše proto, že se tento trojan nemusí vůbec projevit.

Válka zuří zuřivou zuřivostí. Ale je tomu opravdu tak? Skutečně se v kyberprostoru odehrává litý boj anebo jsme opět jen obětí prachsprosté manipulace?

Pokud jde o porozumění tomu, co se odehrává v kyberprostoru a jakým hrozbám a kybernetickým útokům čelíme, jsme zcela odkázáni na své omezené osobní zkušenosti, zkušenosti našich známých a známých těchto známých a v neposlední řadě pak i na široce prezentovaný a notně pokřivený mediální obraz.

V minulém dílu jsem psal, jak jsou vedeny vícefázové útoky na uživatele mající svou poštu umístěnou v cloudu O365.

V dnešním dílu se podíváme, jak jsou zneužívány EML přílohy, cloud, obrázky a automatická pravidla k zajištění přístupu k e-mailům i po případné změně hesla ze strany uživatele.

Opět se nám blíží konec roku a nastává čas se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, jaký ten rok 2019 vlastně byl a především jaké hrozby můžeme očekávat v roce 2020.

Předpověď pro rok 2019 se nám téměř bezezbytku naplnila. Těžba kryptoměn polevila a na výsluní se opět vrátil ransomware. Napadány byly především velké organizace a to i v ČR a výsledkem pak byla až několikadenní nedostupnost provozovaných systémů. Na domácnosti pak byl cílen klasický malware a phishing.

Trendem posledních let je přesouvat data i celé informační systémy do cloudů.

A pokud tento trend bude pokračovat i nadále, lze očekávat, že většina firem do několika málo let přesune svá data a systémy do cloudu, a můžeme hádat jen jednou, že to bude ten největší a nejlacinější.

Jistě jste se s ním setkali i vy. Bezpečnostním reportem, jenž uvádí, v kterých zemích a odvětvích bylo zachyceno nejvíce phishingu, malware, DDoS útoků apod.

Položili jste si však někdy otázku, jak to mohou ty firmy proboha tak přesně vědět? Nevědí to, a už vůbec ne přesně, ale ta čísla prostě prodávají a pomáhají přesvědčit ke koupi daného bezpečnostního řešení.

Proč jsou na některé firmy vedeny soustavné kybernetické útoky, zatímco na jiné prakticky vůbec?

Souvisí s tím nějak výše investic do bezpečnosti, a pokud ano, tak jaká je optimální výše těchto investic?

Je tomu více než rok, co se více sofistikovaný overlay malware objevil v ČR a zaútočil hned na několik mobilních bankovních aplikací, přesněji řečeno na uživatele těchto aplikací.

Overlay malware na platformě Android se hojně vyskytuje už mnoho let. V případě bankovního malware, který intenzivně sleduji od roku 2014 jsem viděl postupný přesun útoků na klienty z desktopového malware na Android malware.

Primárním cílem nařízení na ochranu osobních údajů, zkr. GDPR je ochrana občanů a jejich zájmů, nikoliv jen soukromí.

Ovšem kam toto nařízení za ten více jak rok od doby nabytí účinnosti dospělo, stojí minimálně za vážné zamyšlení.