Trendem posledních let je přesouvat data i celé informační systémy do cloudů.

A pokud tento trend bude pokračovat i nadále, lze očekávat, že většina firem do několika málo let přesune svá data a systémy do cloudu, a můžeme hádat jen jednou, že to bude ten největší a nejlacinější.

Jistě jste se s ním setkali i vy. Bezpečnostním reportem, jenž uvádí, v kterých zemích a odvětvích bylo zachyceno nejvíce phishingu, malware, DDoS útoků apod.

Položili jste si však někdy otázku, jak to mohou ty firmy proboha tak přesně vědět? Nevědí to, a už vůbec ne přesně, ale ta čísla prostě prodávají a pomáhají přesvědčit ke koupi daného bezpečnostního řešení.

Proč jsou na některé firmy vedeny soustavné kybernetické útoky, zatímco na jiné prakticky vůbec?

Souvisí s tím nějak výše investic do bezpečnosti, a pokud ano, tak jaká je optimální výše těchto investic?

Je tomu více než rok, co se více sofistikovaný overlay malware objevil v ČR a zaútočil hned na několik mobilních bankovních aplikací, přesněji řečeno na uživatele těchto aplikací.

Overlay malware na platformě Android se hojně vyskytuje už mnoho let. V případě bankovního malware, který intenzivně sleduji od roku 2014 jsem viděl postupný přesun útoků na klienty z desktopového malware na Android malware.

Primárním cílem nařízení na ochranu osobních údajů, zkr. GDPR je ochrana občanů a jejich zájmů, nikoliv jen soukromí.

Ovšem kam toto nařízení za ten více jak rok od doby nabytí účinnosti dospělo, stojí minimálně za vážné zamyšlení.

Opět můžeme zaznamenat další významný trend co do cíle útoku ransomware. Ten kromě desktopů, mobilů a serverů napadá nyní i celé cloudy.

Stále více ransomware útoků je vedeno na cloudy využívaných ze strany firem, protože tam útočníci očekávají větší příjmy než od běžných uživatelů PC, kterým zašifrovali jejich osobní data.

Newly Registered Domains, zkr. NRD nebo také Newly Observed Domains, zkr. NOD jsou domény, které jak již název sám napovídá, byly nově zaregistrovány.

Denně vzniká až několik stovek tisíc domén, a dle některých zdrojů jsou až v 70 % případů krátce po vytvoření zneužity ke kriminálním aktivitám, např. k šíření SPAMu, phishingu, malware anebo jako C&C server.

V rámci řízení zranitelností se neobejdeme bez skenerů zranitelností.

Na trhu je více skenerů zranitelností, liší se funkcionalitami, propracovaností uživatelského rozhraní, licenční politikou, a v neposlední řadě pak množstvím zranitelností, které jsou schopny detekovat.

Nemusíte si toho ostatně všimnout hned a průvodním jevům přikládat nějaký podstatný význam.

Měli byste však rozhodně zbystřit, pokud zaznamenáte některý z následujících symptomů:

Od jisté doby je třeba vždy počítat s tím, že veškeré informace, které poskytneme třetí straně, nebo nedej bože dokonce sami nahrajeme na nějakou sociální síť, mohou být následně zneužity.

A je naprosto naivní se domnívat, že nějaké nařízení typu GDPR či jiná regulace tomu může zabránit.