V kvantitativním hodnocení kybernetických rizik často začínáme velmi prostou otázkou: jak často může daná událost nastat?

Jinými slovy potřebujeme stanovit roční frekvenci výskytu události (annualized rate of occurrence, zkr. ARO) nebo také frekvenci ztrátové události (loss event frequency, zkr. LEF), kterou pak násobíme očekávanou ztrátou při jedné události (single loss expectancy, zkr. SLE), abychom získali roční očekávanou ztrátu (annualized loss expectancy, zkr. ALE). A tady začíná problém.

Během léta se riskařilo a kvantovalo jak v Bruselu, tak i na Slovensku. A trochu nečekaně vznikl revoluční metodický/podpůrný materiál právě na východ od nás.

Během horkých letních dní vzniklo v okruhu států EU hned několik materiálů zajímavých pro analytiky, specialisty a manažery, kteří se budou v souvislosti s NIS 2 zabývat kybernetickými riziky. Pozastavme se u dvou z nich. Důvodem výběru je „oficiální“ punc jednoho a až revoluční vyznění druhého.

Když přijde řeč na praktický výpočet rizika bez chytrých pomůcek, všichni logicky sahají po známém vzorci: R = likelihood × impact. Jenže v pojmu „likelihood“ může být zakopaný pes.

Jedni oním pojmem myslí klasickou pravděpodobnost, druzí zase frekvenci výskytu události, typicky za nějaké časové období (ARO — Annualized Rate of Occurrence, jinak bychom asi mohli říci i míra výskytu v jednom roce). Dokonce i norma ISO připouští oboje.

Kniha kvantitativní analýza kybernetických rizik přináší detailní návod jak kvantifikovat kybernetická rizika. Dozvíte se, jak stanovit hodnotu dopadu, pravděpodobnost vzniku dopadu a spočítat výsledné riziko v korunách.

Budete tak schopni svému managementu, předložit reálné rizikové scénáře, které přinesou odpověď na tu nejzákladnější otázku, kterou chce znát každý vlastník firmy. Jaká je pravděpodobnost, že se staneme obětí nějakého kybernetického útoku a jak vysoká bude škoda.