Na rozdíl od předchozích příspěvků na téma manažerských selhání CIO, CEO a Hlavy státu, se dnes podíváme i na selhání obyčejných lidí.

Pro dnešek jsem vybral příběh, který začal vlastně nezajímavou zpronevěrou, ale jeho dopady se do osudů mnoha lidí zapsaly na celý zbývající život. Týkal se zkratky PS. Co si pod tím představit? Poštovní spořitelnictví, Pohraniční stráž, či Platební styk? Vše je v podstatě správně.

Tehdejší management IPB je možná dodnes přesvědčen, že měl výběr „strategického“ partnera Nomury pevně ve svých rukou.

Jak jste se dočetli v předchozích příspěvcích, management banky byl připraven vybrat takového „strategického“ partnera, který by jej ponechal ve funkcích. Konečně, banku dle svého strategického záměru úspěšně ovládli finančními a majetkovými operacemi, stejně jako velkou část ekonomiky, již v letech 1993 – 1995.

V těchto dnech bylo výročí podpisu Mnichovské smlouvy v roce 1938 a vrcholilo nejhorší období Československého státu.

Docházelo k předávání pohraničních území Německu a Polsku a začalo období, které zásadně poznamenalo naše země na více než jednu generaci a v některých formách stále hlodá v naší mysli.

Dnes se opět vrátíme k příběhu Investiční a poštovní banky, zkr. IPB, bývalého lva ve světě financí, který tentokrát hledá společníka.

Předně je třeba uvést, že když byla zakládána Poštovní banka, tak byl zvolen formát akciové společnosti se zahraniční účastí. Při jejím rušení v prosinci 1993 se již její zahraniční akcionáři na vstupu do IPB nepodíleli.

V tomto díle zamíříme ještě výš v hierarchii organizace a podíváme na selhání jednoho z nejvyšších manažerů, který svého času řídil celé Čechy a Moravu.

Asi už tušíte, o kom bude řeč, ano, o nikom jiném než zastupujícím říšském protektorovi Reinhardu Heydrichovi, zkr. RH, který shodou okolností zemřel v Praze. Dal i jméno jednomu z nejtěžších údobí v době okupace a vztah k heydrichiádě byl pro náš národ velmi bolestný.

Dnes se vrátíme k příběhu Investiční a poštovní banky, zkr. IPB, bývalého lva ve světe financí a jejího vztahu k České poště.

Někteří z vás čtenářů správně identifikovali osobu v pozadí. Ostatním nyní odhalím jeho pravou tvář.

V tomto díle se podíváme na manažerské selhání jednoho z nejvyšších CIO v historii Československa, kterým nebyl nikdo jiný než Karel Hoffmann.

Přiznávám, že hovořit zde o největším CIO a manažerovi je možná trochu nadnesené, ale každopádně Karel Hoffmann (1924–2013) byl od května do září 1968 ředitelem Ústřední správy spojů.

Dnes slaví narozeniny muž, který před 19 lety podstatným způsobem ovlivnil rozložení konkurenčních sil v bankovním sektoru.

Tehdy byla ohrožena nejen stabilita bankovního systému v České republice, ale zcela reálně hrozila i velká škoda ohrožující majetek každého občana z důvodu možné měnové reformy. Ano, jednalo se o pád Investiční a poštovní banky, zkr. IPB, lva ve světě financí, která v té době patřila mezi nejoblíbenější banky v ČR.

Dnes si již asi nikdo z nás nedokáže představit život bez moderních technologií, které před několika desítkami let patřily pouze do světa fantazie.

Mobily, karty, tablety a další technická zařízení změnily náš život více, než si asi sami přiznáváme. Postupně se jim přizpůsobujeme a využíváme možné i nemožné, co aktuální nabídka přináší.