Kniha „Jak proměnit kyberbezpečnost v konkurenční výhodu, aneb Za hranicemi best practice a proč CEO selhávají“ nabízí zcela nový pohled na kybernetickou bezpečnost jako na strategický nástroj pro růst a udržení konkurenčního postavení.
Znovu musíme zopakovat, že risk matice jest pro valuaci rizik naprosto nevhodný nástroj.
Nyní se podíváme na to, jak moc je risk matice, kterou používáte, špatná a o kolik miliónů můžete v důsledku jejího používání přijít.
Risk apetit představuje takovou úroveň rizika, kterou je organizace ochotná akceptovat po zahrnutí všech současných kontrol.
V mezinárodním standardu ISO 27005:2022 je risk appetite definován jako: „Amount and type of risk that an organization is willing to pursue or retain.“
Nepochopení toho, jak matice rizik, mapy rizik nebo chcete-li heat mapy fungují, je příčinou mnohých nedorozumění.
Matice rizik by měla primárně sloužit k vizualizaci rizik, tedy k rozřazení rizik dle typologie (podle vlivu/dominance pravděpodobnostní či dopadové složky rizika). Tj. k rámcové kategorizaci, a rozdělení na ta rizika, kterým byste se měli věnovat hned, kterým později, a kterým se nemusíte věnovat vůbec. Tedy ke snadné a rychlé prioritizaci, nikoli k jejich valuaci .
Kurz Google cybersecurity se skládá z 8 kurzů o celkové délce 170 hodin a měl by vás připravit na roli kybernetického bezpečnostního analytika (cybersecurity analyst).
Těm, kteří v oblasti kybernetické bezpečnosti začínají anebo by se jí chtěli věnovat, jej mohu vzhledem k jeho praktickému zaměření vřele doporučit.
Stačí mi, když se podívám na vaší matici rizik a hned vám řeknu, jestli rizika ve vaší organizaci řídíte špatně nebo ne.
Jinými slovy, zda náhodou neřešíte rizika, která byste řešit nemuseli, nevynakládáte na ně zbytečné prostředky a naopak rizika, která byste zcela určitě řešit měli, neunikají vaší pozornosti.
Aneb od červených, žlutých a modrých týmů k fialovým, oranžovým a zeleným.
V každé organizaci vývoj, provoz a nasazování nových verzí nějak funguje a nějakým způsobem se i řeší bezpečnost. Někde více, někde méně a někde vůbec.
Pokročilé vyhledávání je založeno na použití speciálních operátorů, což jsou de facto vyhrazená klíčová slova, za kterými následuje dvojtečka a po ní výraz, který hledáme.
A pak tu máme ještě Google hacking nebo také Google dorking, který obsahuje databázi zajímavých dotazů založenou právě na pokročilém vyhledávání.
Portál TryHackMe nabízí možnost se připravit na roli etického hackera, penetračního testera, bezpečnostního analytika apod.
Po registraci je k dispozici hned několik cest (paths), kterými se můžete vydat a po jejich absolvování pak na vás čeká i certifikát. Cesta se skládá z modulů (module), které tvoří nějaký logický celek. A moduly se pak skládají z tzv. místností (rooms), ve kterých se učíte a prověřujete své znalosti konkrétní problematiky ve formě otázek a praktických příkladů (tasks).
Snaha o atribuci útočníka v kyberprostoru je tady již od jeho samého počátku, ovšem ne vždy se nám to daří a ne vždy je možné bez jakékoliv pochybnosti formulovat jednoznačný závěr.
K identifikaci APT útoku resp. APT skupiny, která za ním stojí lze použít MITRE ATT&CK, Lockheed Martin’s Cyber Kill Chain nebo Diamond Model. Z použitých taktik, technik a postupů, zkr. TTPs. lze usuzovat, o koho by se mohlo jednat, resp. pro koho je takové chování typické.
NDA (Non-Disclosure Agreement) je bezpečnostní opatření mající podobu dohody o zachování mlčenlivosti mezi dvěma případně i více stranami.
Setkat se můžeme s jednostrannou (unilateralní), dvoustrannou (bilaterální) a vícestrannou (multiraterální) dohodou o mlčenlivosti.