Fileless neboli bezsouborový malware není nic nového, byť se toto téma v poslední době dost skloňuje a stal se z něj tak trochu buzzword.

Jedná se o škodlivý kód, který by se měl, jak již vyplývá z definice, nacházet výhradně jen v paměti napadeného zařízení, z čehož zároveň vyplývá, že po restartu už by jej nemělo být na daném zařízení možné nalézt.

Bezpečnostní osvěta pro zaměstnance společnosti by měla obsahovat

Kdo by měl provést klasifikaci informací uložených v hlavní knize?

Kdo je odpovědný za správnou klasifikaci informací?

Testy BCP/DRP mohou být založeny na několika různých přístupech, od prosté revize plánu, přes simulaci výpadku až po skutečné plné přerušení provozu.

Každý test má své výhody a nevýhody, které jsou stručně popsány v tomto příspěvku. Nejčastěji se můžeme setkat s těmito typy testů:

Kdo by měl financovat zavedení bezpečnostních technologií?

Cyber resilience je tak trochu buzzword vyjadřující požadavek na zajištění odolnosti organizace vůči kybernetickým útokům, které by mohly narušit důvěrnost, integritu a dostupnost a ohrozit tak její misi a vizi.

V zásadě se vůbec nejedná o nic nového, nicméně dochází zde k určitému ne nepodstatnému myšlenkovému posunu a změně paradigmatu, kdy se již neptáme, zda k útoku vůbec dojde, ale spíš kdy k němu dojde a co budeme dělat, až taková situace nastane.

Investice do bezpečnostních opatření by měly vycházet z

Pokud jste při hodnocení zranitelností byli zvyklí pracovat s Exploitability Subscore a Impact Subscore, tak pozor, v CVSSv3 je to trochu jinak.

Zatímco Base Subscore, zkr. BS se liší, ale ne až tak výrazně, tak zásadní rozdíl spočívá především v hodnocení vyjádřeném jako Exploitability Subscore, zkr. ES a Impact Subscore, zkr. IS.

Hned na úvod uveďme, že závažnost zranitelnost CVE-2019-6977 není kritická, nýbrž jen vysoká, jak je ostatně vidět i na odkazované stránce.

A riziko zneužití této zranitelnosti je v mnoha případech dokonce i nízké. Chcete-li vědět proč, pak čtěte dále.