Tento odborný e-book je určen vlastníkům firem, CEO a vrcholovému vedení, kteří nechtějí bezpečnost jen platit, ale skutečně ji řídit.

Tahle kniha nejde po povrchu. Neopakují se v ní fráze, které už jste slyšeli stokrát. Neprodává iluzi, že pár směrnic, několik technologií a jedna prezentace o phishingu udělají z firmy odolnou organizaci. Ukazuje, kde vedení firem selhává a co musí udělat jinak, pokud chce mít bezpečnost skutečně pod kontrolou.

Anglicko-český a česko-anglický výkladový slovník kybernetických rizik pro manažery, architekty, bezpečnostní specialisty a risk analytiky.

Slovník vysvětluje pojmy používané při řízení, analýze a kvantifikaci kybernetických rizik. Online verze je dostupná po přihlášení, umožňuje přecházet mezi jednotlivými pojmy a je doplněna o flash cards pro rychlé procvičení terminologie.

Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad tím, na jaké weby zakázat zaměstnancům přístup a proč.

Produkty, které se používají k filtrování webu, rozdělují weby na základě analýzy jejich obsahu do několika kategorií. Ač se počet a pojmenování kategorií u jednotlivých produktů liší, lze u většiny produktů identifikovat kategorie uvedené dále.

V tomto příspěvku se dozvíte, co je to UTM a na co si dát při výběru zařízení, které se tímto názvem označují, pozor.

S UTM zařízeními se v poslední době roztrhl pytel. UTM neboli Unified Threat Management je řešení, které v sobě obvykle integruje několik zařízení, které byly dříve nasazovány jako samostatná řešení. Nejčastěji se jedná integraci zařízení jako je firewall, VPN, IDS/IPS, antivirus, antispyware, antispam a filtrování webového obsahu. Jedná se tedy o all-in-one řešení se všemi výhodami a nevýhodami, které jsou pro tato řešení typická. Jako hlavní výhoda se obecně uvádí nižší TCO.

V tomto příspěvku se dozvíte, proč spousta bezpečnostních incidentů zůstává neodhalena a jak tento nežádoucí stav změnit.

Důvodů, proč spousta bezpečnostních incidentů zůstává neodhalena, je několik. Jedním z nich je zavedení incident managementu. Ano, čtete správně. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem incident managementu je obnovit službu tak rychle, jak jen to je možné, je zřejmé, že k zajištění důkazů obvykle nedochází.

Filtrování webu založené na analýze potřeb jednotlivých skupin uživatelů vede k nižším nákladům, efektivnímu využívání zdrojů a v neposlední řadě i k vyšší bezpečnosti.

Nižších nákladů, efektivního využívání zdrojů a v neposlední řadě i vyšší bezpečnosti však nelze dosáhnout bez důkladné analýzy a návrhu cílového řešení. Neméně důležitý je i způsob, jakým je rozhodnutí o zavedení filtrování webu, které má většinou dopad na všechny zaměstnance, sděleno samotným zaměstnancům.

V tomto příspěvku se pokusím nastínit možnosti, jak stanovit závažnost bezpečnostního incidentu.

Stanovit správně závažnost bezpečnostního incidentu bývá velice často problém. Navíc se závažnost může v průběhu životního cyklu incidentu měnit. Např. na počátku vyšetřování bezpečnostního incidentu se může zdát, že se jedná o bezpečnostní incident se zanedbatelným dopadem na společnost, a teprve až v průběhu šetření se může ukázat, že původní předpoklad byl mylný.

Z průzkumu, který jsme provedli, vyplynulo, že spousta společností a obchodních zástupců používá pro komunikaci s klienty freemailové adresy.

Ostatně přesvědčit se můžete sami, stačí jen zadat do vyhledávače vhodný dotaz a prohlédnout si výsledky vyhledávání. Používat pro komunikaci s klientem freemailovou adresu je nejen neprofesionální, ale existuje zde navíc i riziko úniků důvěrných informací, které mohou mít povahu osobních údajů nebo obchodního tajemství.

Tento příspěvek doplňuje informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“ a přináší odpověď na otázku jakým způsobem můžeme hrozby v rámci analýzy rizik identifikovat.

Hrozbu můžeme definovat jako náhodnou nebo úmyslně vyvolanou událost, která může mít negativní dopad na důvěrnost, integritu a dostupnost aktiv. Každý informační systém je vystaven působení mnoha různých hrozeb a pokud chceme těmto hrozbám čelit, musíme nejprve zjistit, které to jsou.

V tomto příspěvku se dozvíte, co jsou to tzv. kontrolní otázky, k čemu slouží a jaká rizika jsou spojena s jejich používáním.

Pro přístup do mnoha systémů je nutné zadat jméno a heslo. Problém nastane v okamžiku, kdy heslo zapomenete. V takovém případě si buď můžete v daném systému vytvořit nový účet, a nebo systému poskytnout správnou odpovědět (cognitive password) na kontrolní otázku (cognitive question), kterou jste uvedli při registraci. Pokud na danou kontrolní otázku odpovíte správně, systém vám umožní si zadat nové heslo.

Únik dat je problém, který trápí většinu společností, a proto hledají způsoby jak riziko úniku dat minimalizovat.

Nejčastěji se v této souvislosti používá pojem Data Loss Prevention případně Data Loss Protection, který nejméně přesně vystihuje to, oč zde běží. Mnohem přesnější by totiž bylo hovořit o Data Leakage Prevention případně Data Leakage Protection. Naštěstí všechny tyto pojmy mají stejnou zkratku a to DLP.

V tomto příspěvku se dozvíte, co je to PCI DSS, pro koho je závazný, jaký si klade cíl a především jak chce tohoto cíle dosáhnout.

Cílem PCI DSS (The Payment Card Industry Data Security Standard) je zamezit karetním podvodům a to zavedením vhodných bezpečnostních opatření u společností, které data držitele karty zpracovávají, přenášejí nebo uchovávají. Ač PCI Security Standards Council skromně uvádí, že se jedná jen o 12 požadavků, jde ve skutečnosti o soubor 197 naprosto konkrétních bezpečnostních opatření, u kterých je navíc i uvedeno, jakým způsobem ověřit, že byly splněny.