Tento odborný e-book je určen vlastníkům firem, CEO a vrcholovému vedení, kteří nechtějí bezpečnost jen platit, ale skutečně ji řídit.

Tahle kniha nejde po povrchu. Neopakují se v ní fráze, které už jste slyšeli stokrát. Neprodává iluzi, že pár směrnic, několik technologií a jedna prezentace o phishingu udělají z firmy odolnou organizaci. Ukazuje, kde vedení firem selhává a co musí udělat jinak, pokud chce mít bezpečnost skutečně pod kontrolou.

Anglicko-český a česko-anglický výkladový slovník kybernetických rizik pro manažery, architekty, bezpečnostní specialisty a risk analytiky.

Slovník vysvětluje pojmy používané při řízení, analýze a kvantifikaci kybernetických rizik. Online verze je dostupná po přihlášení, umožňuje přecházet mezi jednotlivými pojmy a je doplněna o flash cards pro rychlé procvičení terminologie.

V minulém dílu jsem psal o tom, jaké argumenty lze použít při žádosti o navýšení rozpočtu na kybernetickou bezpečnost.

Těžké, obzvlášť když proti vám sedí osoba, která vás nepotřebuje, a která s vámi vůbec vyjednávat nechce, a k vašim požadavkům tak od začátku i přistupuje. Může, je výše v hierarchii společnosti než vy a má svůj jasný cíl, který bedlivě sleduje.

Nyní si vysvětleme, proč jsou příklady metrik, které jsme si uvedli minulém dílu, naprosto nevhodné.

Množství zachycených síťových skenů, pokusů o zneužití zranitelností, e-mailů se škodlivým kódem, bezpečnostních incidentů nebo zranitelných systémů poukazuje na jediné. Že jste schopni to detekovat, ale naprosto nic to nevypovídá o úrovni vaší bezpečnosti.

Průměrný breach life cycle je stále 277 dnů, přičemž 204 dnů se útočník pohyboval bez povšimnutí v prostředí organizace a na vypořádání se s incidentem pak organizace potřebovala 73 dnů.

Nejčastěji dochází k úniku osobních údajů klientů a zaměstnanců a duševního vlastnictví, které se prodávají od cca 140 do 180 USD za kus.

Přichází konec roku a tak opět nastává čas se zamyslet nad tím, jakým kybernetickým hrozbám budeme čelit v průběhu roku 2024.

Zásadně se nám změní krajina hrozeb, především v důsledku dalšího rozvoje AI, větší dostupností škodlivého kódu a zranitelností nultého dne. Ty již nebudou střeženy tak jako dosud. Noví hráči na trhu je budou poskytovat každému, kdo zaplatí a dostanou se tak více i k nestátním aktérům, kteří nebudou váhat je použít.

Organizace plánuje provoz svého CRM systému svěřit třetí straně. Co by měl manažer bezpečnosti udělat jako první?

Pokuste se vybrat tu nejlepší možnou odpověď.

Při tvorbě bezpečnostních metrik je vhodné nahlédnout do mezinárodních standardů, norem a frameworků, které jasně uvádí, jaké požadavky by bezpečnostní metriky měly splňovat.

I když i tady je třeba si dávat pozor, protože i v nich lze narazit na příklady bezpečnostních metrik, které také nejsou úplně ideální.

Organizace plánuje provoz svých webových serverů svěřit třetí straně. Co by měl manažer bezpečnosti chtít především?

Pokuste se vybrat tu nejlepší možnou odpověď.

První krok při vytváření forenzního image by měl být

Pokuste se vybrat tu nejlepší možnou odpověď.

DDoS útoky zpravidla trvají několik hodin, výjimečně i několik dnů. A některé organizace se s nimi setkávají i opakovaně.

Následky DDoS útoků mohou být různé. Na internetu jsou nejčastěji uváděny děsivé scénáře, které se shodují snad jedině v tom, že škody rostou s délkou trvání útoku. Ale kolik že ty DDoS útoky organizace skutečně stojí, se nikde nedočteme.

Bezpečná informační architektura se odvíjí od

Pokuste se vybrat tu nejlepší možnou odpověď.