Tento odborný e-book je určen vlastníkům firem, CEO a vrcholovému vedení, kteří nechtějí bezpečnost jen platit, ale skutečně ji řídit.

Tahle kniha nejde po povrchu. Neopakují se v ní fráze, které už jste slyšeli stokrát. Neprodává iluzi, že pár směrnic, několik technologií a jedna prezentace o phishingu udělají z firmy odolnou organizaci. Ukazuje, kde vedení firem selhává a co musí udělat jinak, pokud chce mít bezpečnost skutečně pod kontrolou.

Anglicko-český a česko-anglický výkladový slovník kybernetických rizik pro manažery, architekty, bezpečnostní specialisty a risk analytiky.

Slovník vysvětluje pojmy používané při řízení, analýze a kvantifikaci kybernetických rizik. Online verze je dostupná po přihlášení, umožňuje přecházet mezi jednotlivými pojmy a je doplněna o flash cards pro rychlé procvičení terminologie.

Stačí mi, když se podívám na vaší matici rizik a hned vám řeknu, jestli rizika ve vaší organizaci řídíte špatně nebo ne.

Jinými slovy, zda náhodou neřešíte rizika, která byste řešit nemuseli, nevynakládáte na ně zbytečné prostředky a naopak rizika, která byste zcela určitě řešit měli, neunikají vaší pozornosti.

Aneb od červených, žlutých a modrých týmů k fialovým, oranžovým a zeleným.

V každé organizaci vývoj, provoz a nasazování nových verzí nějak funguje a nějakým způsobem se i řeší bezpečnost. Někde více, někde méně a někde vůbec.

Pokročilé vyhledávání je založeno na použití speciálních operátorů, což jsou de facto vyhrazená klíčová slova, za kterými následuje dvojtečka a po ní výraz, který hledáme.

A pak tu máme ještě Google hacking nebo také Google dorking, který obsahuje databázi zajímavých dotazů založenou právě na pokročilém vyhledávání.

Portál TryHackMe nabízí možnost se připravit na roli etického hackera, penetračního testera, bezpečnostního analytika apod.

Po registraci je k dispozici hned několik cest (paths), kterými se můžete vydat a po jejich absolvování pak na vás čeká i certifikát. Cesta se skládá z modulů (module), které tvoří nějaký logický celek. A moduly se pak skládají z tzv. místností (rooms), ve kterých se učíte a prověřujete své znalosti konkrétní problematiky ve formě otázek a praktických příkladů (tasks).

Snaha o atribuci útočníka v kyberprostoru je tady již od jeho samého počátku, ovšem ne vždy se nám to daří a ne vždy je možné bez jakékoliv pochybnosti formulovat jednoznačný závěr.

K identifikaci APT útoku resp. APT skupiny, která za ním stojí lze použít MITRE ATT&CK, Lockheed Martin’s Cyber Kill Chain nebo Diamond Model. Z použitých taktik, technik a postupů, zkr. TTPs. lze usuzovat, o koho by se mohlo jednat, resp. pro koho je takové chování typické.

NDA (Non-Disclosure Agreement) je bezpečnostní opatření mající podobu dohody o zachování mlčenlivosti mezi dvěma případně i více stranami.

Setkat se můžeme s jednostrannou (unilateralní), dvoustrannou (bilaterální) a vícestrannou (multiraterální) dohodou o mlčenlivosti.

Zapomeňme na cibuli jako model vícevrstvé bezpečnosti, neboť je to v pravdě nejméně vhodný příklad.

Pokud se chceme skutečně inspirovat přírodou, a hledat nějaké paralely, tak bychom měli upřít naši pozornost na mnohem zajímavější a pro tento účel i vhodnější plodiny, např. takový kokosový ořech rostoucí na kokosové palmě, který vám jako víceletá rostlina, může v případě péče nést plody i po mnoho let.

Dost často je hodnocení rizik založeno na pouhém subjektivním hodnocení experta, který se může mýlit a dost často se i mýlí. Ovšem zdá se, že to nikoho netrápí.

Což je velice zvláštní, protože kvalita expertů, kteří hodnotí výši kybernetického rizika, od které se pak odvíjí některá zásadní rozhodnutí, by měla být v zájmu vrcholového managementu.

V tomto příspěvku se podíváme na to, co by u každé metriky mělo být uvedeno.

Ve svém doporučení vycházím z požadavků uvedených v ISO/IEC 27004, standardu NIST 800-55, nejlepších praktik a dále pak vlastních zkušeností. Předpokládám, že seznam všech metrik budete někde evidovat, a u každé metriky pak budete evidovat i řadu atributů jako:

V souvislosti s ochranou osobních údajů a citlivých informací se často setkáváme s požadavkem, aby vybraná data byla uložena tak, aby jich v případě úniku nebylo možné zneužít.

V tomto článku se podíváme, jaké jsou naše možnosti a co je to maskování, anonymizace a pseudonymizace.