Analýza rizik: kvantitativní vs. kvalitativní

Cílem tohoto příspěvku je popsat základní rozdíly mezi kvalitativní a kvantitativní analýzou rizik.

Kvantitativní analýza rizik je náročnější na zdroje a její provedení trvá mnohem déle než kvalitativní analýza rizik. Je tomu tak proto, že hodnotu aktiva je nutné vyjádřit v penězích stejně jako možnou škodu v případě realizace konkrétní hrozby. Vyjádření škody ve finančních jednotkách však umožňuje jednodušší rozhodování ve fázi zvládání rizik, kdy vybíráme vhodná opatření.

Kvalitativní analýza rizik je méně náročná na zdroje a trvá kratší mnohem kratší dobu než kvantitativní analýza rizik. Především proto, že hodnotu aktiva není nutné vyjadřovat v penězích stejně jako možnou škodu v případě realizace konkrétní hrozby. To však vede k horší kontrole nákladů ve fázi zvládání rizik, kdy vybíráme vhodná opatření.

Vyjádření škody ve finančních jednotkách má jednu obrovskou výhodu a to, že nám umožňuje porovnat výši škody a celkové náklady na opatření. To u slovního popisu rizika není dost dobře možné, protože chápaní stupňů nízký, střední, vysoký nebo kritický, může být značně subjektivní. V takovém případě totiž nevíme, jak velkou finanční škodu tyto stupně vlastně vyjadřují. Následující tabulka se snaží zachytit výhody a nevýhody kvantitativní a kvalitativní analýzy rizik. 

Kvantitativní analýza Kvalitativní analýza
– náročnější na výpočet + jednodušší na výpočet
+ transparentní – diskutabilní
– celkově dražší + celkově levnější
– náročná na prog. vybavení + nenáročná na prog. vybavení
– náročná na lidské zdroje + nenáročná na lidské zdroje
– časově velice náročná + časově nenáročná
+ lepší kontrola nákladů – horší kontrola nákladů
+ poměrně přesná – méně přesná

Pokud jste teď začali počítat plusy a mínusy ve snaze zjistit, která metodika je lepší, zapomeňte na to. Výše zmíněné metodiky nestojí proti sobě, ale vzájemně se doplňují. Kvalitativní analýzu rizik obvykle provádíme v okamžiku, kdy potřebujeme rychle zhodnotit a určit největší rizika, která společnost ohrožují. Jakmile tato rizika známe, můžeme je začít detailně zkoumat. V tuto chvíli je již použití kvantitativní metodiky na místě.

Poznámka: To, že kvantitativní analýza rizik poskytuje poměrně přesné, nikoliv zcela přesné výsledky, je uvedeno záměrně, protože i zde dochází k odhadu pravděpodobnosti výskytu dané hrozby a výše škody.

Závěr: V předchozích příspěvcích jsme si uvedli, jak provést kvalitativní a kvantitativní analýzu rizik. V tomto příspěvku jsme si popsali výhody a nevýhody těchto metodik. Obě metodiky, ač jsou v této podobě ve světě běžně používány, obsahují jednu zásadní slabinu, která při kvantifikaci rizika nebo vyjádření výše škody může být příčinou značně nepřesných nebo zavádějících výsledků. To, že lze analýzu rizik provést i jinak a tuto slabinu eliminovat, je uvedeno v knize „Řízení informačních rizik v praxi“.

Pro citování tohoto článku ve své vlastní práci můžete použít následující odkaz:
ČERMÁK, Miroslav. Analýza rizik: kvantitativní vs. kvalitativní. Online. Clever and Smart. 2010. ISSN 2694-9830. Dostupné z: https://www.cleverandsmart.cz/analyza-rizik-kvantitativni-vs-kvalitativni/. [cit. 2025-02-16].

Pokud vás tento článek zaujal, můžete odkaz na něj sdílet.

Štítky: ,


K článku “Analýza rizik: kvantitativní vs. kvalitativní” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: