Analýza rizik: kvalitativní analýza rizik

Cílem tohoto příspěvku je poskytnout čtenáři jednoduchý návod, jak provést kvalitativní analýzu rizik a doplnit informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“.

Kvalitativní analýza rizik je založena na expertním odhadu jednotlivých aktiv, hrozeb a zranitelností a pro jejich vyjádření používá slovního nebo číselného hodnocení. Umožňuje tak poměrně snadno a rychle identifikovat ta největší rizika.

Analýza aktiv

V tomto kroku bychom měli identifikovat všechna pro společnost kritická aktiva a následně stanovit jejich hodnotu. Uvědomte si, že v případě nežádoucího zpřístupnění, změny nebo zničení informací nejenže přijdete o zisk, ale budete muset i zaplatit pokutu nebo penále, protože např. nebudete schopni poskytovat své služby v souladu s SLA. Obvykle se nejprve sepíší všechna aktiva a poté se slovně ohodnotí jejich důležitost pro společnost např. jako nízká, střední, vysoká nebo kritická. Kolik stupňů používáte pro stanovení hodnoty aktiva vy a na základě čeho tuto hodnotu stanovujete?

Kolik stupňů používáte pro stanovení hodnoty aktiva?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Analýza hrozeb

V tomto kroku bychom měli analyzovat hrozby, kterým je společnost vystavena. U každé hrozby bychom měli stanovit pravděpodobnost jejího výskytu tzv. probability nebo likelihood. Jestliže se hrozba vyskytuje minimálně jedenkrát ročně, můžeme hovořit o tom, že pravděpodobnost výskytu hrozby je jistá. Pokud se daná hrozba prakticky nevyskytuje, můžeme hovořit o tom, že pravděpodobnost výskytu dané hroby je nízká. Kolik stupňů používáte pro stanovení pravděpodobnosti hrozby vy a na základě čeho ji stanovujete?

Kolik stupňů používáte pro stanovení pravděpodobnosti hrozby?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Analýza zranitelností

V tomto kroku bychom se měli zamyslet nad tím, jaká je míra zranitelnost daného aktiva vůči působení dané hrozby. V okamžiku, kdy stanovujeme míru zranitelnosti, již bereme v úvahu implementovaná opatření, která účinnost hrozby snižují. V případě, že víme, že žádné opatření ke snížení zranitelnosti nasazeno není, můžeme míru zranitelnosti daného aktiva označit jako kritickou. Pokud se obáváme, že opatření spíše selže, můžeme zranitelnost označit jako vysokou. Pokud doufáme, že opatření spíše neselže, můžeme zranitelnost označit jako střední. A konečně, pokud jsme přesvědčeni, že opatření nikdy neselže, můžeme zranitelnost daného aktiva označit jako nízkou. Kolik stupňů používáte pro stanovení míry zranitelnosti vy a na základě čeho ji stanovujete?

Kolik stupňů používáte pro stanovení míry zranitelnosti?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Stanovení výše rizika

V okamžiku, kdy známe hodnotu dopadu (A), pravděpodobnost hrozby (T) a hodnotu zranitelnosti (V), můžeme přistoupit ke stanovení rizika (R). Oproti kvantitativní analýze rizik, kde je způsob výpočtu víceméně daný a nikdo ho nezpochybňuje, tak v případě kvalitativní analýzy rizik neexistuje pouze jediná možnost, jak se dobrat výsledku. Možnost zvolit si v podstatě jakoukoliv stupnici pro stanovení hodnoty aktiv, hrozeb a zranitelností představuje sice na jednu stranu výhodu, ale na stranu druhou to komplikuje srovnávání výsledků AR provedených nejrůznějšími společnostmi.

Kolik úrovní rizik rozlišujete ve vaší společnosti?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Poznámka: V mezinárodních standardech se dočtete, že jediná podmínka je, aby metodika výpočtu rizika byla uvedena, poskytovala porovnatelné a měřitelné výsledky a v případě, že dojde ke změně hodnoty aktiva, hrozby nebo zranitelnosti, tak aby došlo i ke změně hodnoty rizika. To vede k tomu, že kromě asi nejčastěji používaného vzorce, kde se riziko počítá jako součin jednotlivých veličin (R=A*T*V), je možné použít i vzorec, který stejné veličiny sčítá (R=A+T+V), neboť i ten splňuje výše uvedený požadavek. Že v obou případech dojdeme při použití stejných měřítek k rozdílnému výsledku, snad není nutné zdůrazňovat.

Závěr: V praxi musíme učinit několik zcela zásadních rozhodnutí a to, jakou metodiku výpočtu použít a kolik použít stupňů pro hodnocení aktiv, hrozeb, zranitelností a výsledného rizika. Dále, pokud máme rizika prioritizovat, musíme určit, nejen kolik úrovní rizik budeme používat, ale i kde budou jednotlivé úrovně začínat a končit resp. jakých hodnot mohou jednotlivé úrovně rizik nabývat. Ale o tom si povíme někdy příště. 

Pokud vás tento článek zaujal, můžete odkaz na něj sdílet.

Štítky: ,


K článku “Analýza rizik: kvalitativní analýza rizik” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: