Tento krátký článek navazuje na již publikované články white box, black box, grey box a předpokládá, že čtenář již ví, jaký rozdíl mezi těmito způsoby testování je a jaké jsou jejich hlavní výhody a nevýhody.

Nutno podotknout, že používání termínů jako je black box, white box a grey box se stalo tak trochu módou, a proto bychom se měli zaměřit spíše na popis toho, co a jak by se mělo testovat, než diskutovat o tom, jakého typu ten či onen test vlastně je.

Nelze říci, který způsob testování je nejlepší. Je zřejmé, že každý způsob testování má své opodstatnění v určité fázi vývoje daného systému, jeho složitosti a rozsahu. Do značné míry je volba vhodného způsobu testování ovlivněna i možnostmi a schopnostmi zadavatele a dodavatele testů. Vždy je třeba zvážit, pro koho a k čemu bude daná aplikace používána.

Všechny tři způsoby testů je možno nechat provést interními nebo externími pracovníky. Vždy je třeba mít na paměti  riziko úniku informací nebo know-how. Je třeba si uvědomit, že v případě white box testu získává tester přístup ke zdrojovým kódům a jsa vybaven potřebnými znalostmi, může toto know-how, rozuměj zdrojový kód, zcizit, aby ho pak někde prodal nebo on sám jako programátor přímo použil. V případě black box testu zase riziko spočívá v tom, že nám tester může ukrást např. neotřelý grafický návrh webu, protože ho bude vidět a mít k němu v rámci testování přístup a bude ho tak moci zkopírovat a prodat ještě dříve, než testy dokončí.

Související články:

1. Protokol o předání SW k testování
2. Testování SW
3. Grey box test

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno) E-mail:(požadováno - nebude zobrazen) Web:

Text vaší reakce: