Jak zajistit, aby jakýkoliv průzkum dopadl přesně tak, jak potřebujete – 4. díl

V tomto příspěvku se podíváme, jak pracovat s výsledky průzkumu, který nedopadl podle očekávání.

Je to nepříjemné, nemělo by se to stát, obzvlášť pokud jste pozorně četli předchozí díly, ale někdy se prostě nedaří. V takovém případě je nejdůležitější zachovat chladnou hlavu a začít přemýšlet o tom, jak výsledky průzkumu otočit ve prospěch toho, kdo si ho objednal anebo je alespoň zpochybnit.

Uveďme si, jak k tomuto nelehkému úkolu přistoupilo vedení jednoho nejmenovaného podniku v moravskoslezském kraji. Vlastník, který nebyl s výkonem daného podniku příliš spokojen, nechal nezávislou agenturou realizovat průzkum ohledně spokojenosti zaměstnanců s vedením a směřováním podniku a vrcholový management v tomto průzkumu dopadl naprosto tragicky.

Pravda je taková, že daný podnik již několik let stagnuje, objem jeho zakázek rok od roku klesá, a klesá i jeho zisk. Zaměstnanci jsou nespokojeni a zhoršující situaci podniku dávají za vinu managementu, který není schopen zajistit zakázky.

V každé jiné firmě by to bylo na jeho okamžité odvolání, dosazení interim manažera a zahájení krizového řízení, ne však zde. Management tohoto podniku projevil nebývalou kreativitu, když najal externího konzultanta, aby jim pomohl.

Ten vyslovil hypotézu, že respondenti některé otázky nejspíš nepochopili, protože dané otázky nebyly úplně jednoznačné. (Všimněte si, že management tohoto podniku vzal vinu za tuto skutečnost na sebe, to vždy zapůsobí.)

Dále pak přišel s myšlenkou, že by vedoucí směn a mistři v provozu, ke kterým mají zaměstnanci obecně větší důvěru, mohl se zaměstnanci výsledky průzkumu probrat, aby zjistili, zda zaměstnanci otázky správně pochopili a případně se jich i zeptat na důvody jejich hodnocení.

Cílem samozřejmě nebylo, jak už asi tušíte, zjistit, zda zaměstnanci otázky pochopili, ale zmírnit výsledky onoho průzkumu a obhájit kroky vrcholového managementu před vlastníkem.

Daný konzultant totiž ze zkušeností z jiných firem věděl, že zaměstnanci v přímé konfrontaci, kdy nemají zajištěnu anonymitu, vyměknou a nebudou již ve svém hodnocení tak přísní.

Vedoucí směny a mistři jim navíc mohou rovněž naznačit, že otázku asi nepochopili, a jaká že je vlastně ta správná odpověď, kterou chce vedení slyšet. Můžete si vsadit, že po tomto kolečku již nebyly výsledky průzkumu tak tragické. A ani těch pár kverulantů výsledek opakovaného průzkumu nezvrátil.

Případně je možné dotazníky, jejichž odpovědi se výrazně odlišuji od většinové hodnocení vyřadit. (Ostatně to je naprosto běžná praxe, a tento postup najdete i ve skriptech a odborných publikacích.)

Poznámka: Jestli vás zajímá, jak to dopadlo, tak management, aby zamaskoval svoji neschopnost, a dál dosahoval zisku, šel tou nejjednodušší cestou – snižování nákladů, takže odvolal střední a nižší management, a největší kritiky, kterých bylo nejvíce mezi kvalifikovanými svářeči, přeřadil na lis nebo do lakovny. Tam to většina z nich po pár měsících vzdala a bez nároku na odstupné odešla a celkem rychle si našla práci jinde. Ještě že tak.


Pokud vás tento příspěvek zaujal, sdílejte ho!
Share on FacebookShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Štítky:


K článku “Jak zajistit, aby jakýkoliv průzkum dopadl přesně tak, jak potřebujete – 4. díl” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: