Je celkem jedno, kolik úrovní rizik používáte a jak jste si je pojmenovali. I když tak úplně jedno to zase není, jak se dočtete dále.

Jistě jste si všimli, že určité kombinace hodnoty dopadu a pravděpodobnosti hrozby dávají stejnou výši rizika. To nás sice v tuto chvíli nemusí příliš trápit, nicméně měli bychom tuto skutečnost zohlednit ve fázi zvládáni rizik, protože je rozdíl, zda riziko vyšlo jako střední z důvodu vysoké pravděpodobnosti hrozby nebo vysoké hodnoty aktiva. Pojďme se nyní zamyslet nad tím, jak si rizika rozdělit.

Tento příspěvek se snaží přinést jiný pohled na kvantifikaci datových aktiv.

V okamžiku, kdy v rámci analýzy rizik provádíme kvantifikaci aktiv, klademe si obvykle otázku, jaký by byl finanční a nefinanční dopad v případě, že by došlo k narušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti těchto aktiv.

Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad tím, jaké informace a na jakém médiu mohou být uloženy.

Byť se již před mnoha lety hovořilo o tzv. paperless office (bezpapírová kancelář), tak i dnes je spousta informací, které organizace shromažďuje a zpracovává, uložena v papírové podobě. Nezapomínejte prosím na tuto skutečnost, až budete provádět identifikaci datových aktiv. Pokud jsou informace uloženy v elektronické podobě, tak se obvykle nachází na:

V tomto příspěvku si povíme, jak snadné je zjistit znak, který uživatel systému Google Android používá k odemčení svého chytrého telefonu.

Pokud nechcete, aby se k datům na vašem smartphonu dostal někdo jiný, nastavte si ho tak, aby se vám po určité době nečinnosti sám uzamkl. Zadávat ale v okamžiku, kdy chcete svůj smartphone použít, nějaké dlouhé heslo je otrava. To si uvědomil i Google, který majitelům smartphonů s operačním systémem Google Android umožňuje telefon odemykat pomocí tzv. Android password pattern.

Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad tím, jak stanovit hodnotu dopadu ve finančních jednotkách.

Chtěl bych předeslat, že hodnotu dopadu není možné stanovit přesně, protože ač jsou některé hodnoty, které do výpočtu celkové výše dopadu vstupují, dané, tak jsou zde i takové, u kterých je jejich výši nutné stanovit za použití statistických metod. První, co každého CIO napadne, je spočítat náklady na:

Cílem tohoto příspěvku je popsat základní rozdíly mezi kvalitativní a kvantitativní analýzou rizik.

Kvantitativní analýza rizik je náročnější na zdroje a její provedení trvá mnohem déle než kvalitativní analýza rizik. Je tomu tak proto, že hodnotu aktiva je nutné vyjádřit v penězích stejně jako možnou škodu v případě realizace konkrétní hrozby. Vyjádření škody ve finančních jednotkách však umožňuje jednodušší rozhodování ve fázi zvládání rizik, kdy vybíráme vhodná opatření.

Cílem tohoto příspěvku je poskytnout čtenáři jednoduchý návod, jak provést kvalitativní analýzu rizik a doplnit informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“.

Kvalitativní analýza rizik je založena na expertním odhadu jednotlivých aktiv, hrozeb a zranitelností a pro jejich vyjádření používá slovního nebo číselného hodnocení. Umožňuje tak poměrně snadno a rychle identifikovat ta největší rizika.