Botnety, armády zombií počítačů rozmístěných prakticky po celém světě jsou stále častěji zneužívány k nejrůznějším útokům.

Jak to celé funguje, je velice prosté. Každý server na internetu má přidělenou nějakou IP adresu a jméno (hostname). S jedním hostname je obvykle svázána jedna IP adresa, ale může jich být i víc např. v případě, že je potřeba vyrovnávat zátěž (load balancing) mezi servery nebo existuje požadavek na vybudování odolného (resilient) řešení pro případ zemětřesení a jiné pohromy, nebo je prostě nutné provést odpojení serveru od sítě z důvodu upgradu, nebo přepnutí na sekundární server v reakci na DDoS apod.

Využívání síťové infrastruktury pro přenos dat bezpečnostních technologií jako je CCTV, EZS, ACC, EPS, EČZ.

Nedávno jsme se zabývali otázkou, jak snížit náklady na IT. Dnes se zamyslíme nad tím, zda by se nedaly snížit celkové náklady na bezpečnost tím, že bychom k přenosu dat ze zařízení sloužící k zajištění fyzické bezpečnosti využívali stejnou síťovou infrastrukturu, která se již dnes používá pro přenos business dat.

Zavedením bezkontaktních karet by se měly výrazně zrychlit platby za drobné zboží. Tomu by měla nahrát i skutečnost, že pro potvrzení platby nebude nutné zadávat PIN.

Nejedná se ale o nic nového, naopak, je to záležitost stará několik let, která ve světě existuje pod názvem PayPass, což je řešení od společnosti MasterCard představené již v roce 2003. S obdobným řešením pak přišla v roce 2007 i společnost VISA a nazvala ho payWave. Pro úplnost je třeba dodat, že obě řešení používají RFID technologii a obě tyto společnosti pak s příchodem smartphonů na trh začaly spolupracovat s jejich výrobci, aby bylo místo karty možné použít smartphone vybavený technologií NFC (Near Field Communication).

Pokud chce v dnešní době někdo někoho špehovat, nepotřebuje k tomu žádné nákladné vybavení ani znalosti.

Pokud zavítáte např. na stránky společnosti Retina-X Studios, můžete si za necelých 900 Kč zakoupit software Mobile Spy, který je k dispozici pro všech pět nejpoužívanějších operačních systémů současnosti tj. pro Symbian, iPhone, Android, BlackBerry a Windows Mobile.

DNSSEC je třeba vnímat jen jako další vrstvu zabezpečení, neboť k přesměrování můžete dojít i v případě, kdy váš ISP bude DNSSEC používat.

Každý server na internetu má nějakou IP adresu, které odpovídá nějaký název. A aby bylo možné se spojit s daným serverem po zadání jeho názvu v adresním řádku prohlížeče, musí se někde nejprve dohledat, jaká IP adresa odpovídá danému názvu a k tomu slouží tzv. jmenné servery (Domain Name Server zkr. DNS). I váš počítač se dotazuje nějakého DNS serveru. Jakého, to např. v prostředí MS Windows zjistíte příkazem ipconfig /all.

ZeuS Mitmo je trojský kůň, který je cílen na uživatele internetového bankovnictví, kteří pro autentizaci a autorizaci transakcí používají mobilní telefon, resp. mTAN (mobile Transaction Authentication Number), což je jednorázové heslo (One Time Password, zkr. OTP), které jim banka zasílá na jejich mobilní telefon ve formě SMS.

Tento trojský kůň se poprvé objevil v minulém roce ve Španělsku, ale o tom jsme již psali.

Ano, je to tak, Google umožňuje se svým uživatelům dvoufaktorově autentizovat.

Pokud se rozhodnete pro tento způsob autentizace, budete muset kromě svého uživatelského jména a hesla zadat ještě jednorázové heslo (One Time Password, zkr. OTP), kterému Google říká ověřovací kód (verification code). Ten vám bude zaslán na mobil ve formě SMS nebo bude vygenerován aplikací Google Authenticator, kterou si do svého smartphonu za tímto účelem nainstalujete.