Otestujte si svého potenciálního zaměstnavatele a zkuste se ho např. u přijímacího pohovoru zeptat, zda budete moci využívat k soukromým účelům přidělené auto, notebook, mobilní telefon a konektivitu do internetu.  Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Část třináctá – Společná ustanovení, Hlava VIII: Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance a § 316 odstavce 1 totiž: „Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení.“ Ať je postoj zaměstnavatele jakýkoliv, je vhodné to vědět, můžete se tím vyhnout nepříjemnému překvapení v podobě výpovědi z důvodu porušení zákoníku práce.

Automobil

Nebývá to tak časté, ale na některých pozicích bývá zaměstnancům nabízen jako benefit služební automobil. Ve služebním automobilu však i přes možnost jeho využití k soukromým účelům spatřují někteří zaměstnanci ztrátu soukromí, neboť zaměstnavatel v případě, že vám dá automobil k dispozici, očekává, že budete připraveni se na pracoviště dostavit kdykoliv, kdy vám zavolá.

Mobilní telefon

Dalším, dnes již poměrně častým, benefitem bývá mobilní telefon s možností využít ho i k soukromým hovorům. Na prvním pohled to nemusí být špatné, ale setkal jsem se spoustou případů, že zaměstnanec o tento benefit prostě nestál. Mobilní telefon již měl, a měl i zaplacený tarif. Ve služebním mobilu viděl spíše ztrátu soukromí. Zaměstnavatelé totiž často zaměstnance nutí, aby ho měli zapnutý pořád a to i po skončení pracovní doby a o víkendu.

Notebook

Dalším často nabízeným benefitem je služební notebook, ale zkuste na něm pracovat 8 hodin. Bez docking station, externí klávesnice, myši a velkého LCD displeje je taková práce spíše utrpením. A to už vůbec nemluvím o vývojářích, kteří by měli mít k dispozici dokonce dva velké LCD displeje. Na jednom by měli vyvíjet a na druhém by měli mít zobrazenou specifikaci. Jen v takovém případě lze hovořit o efektivitě.

Internet

Brent Coker z katedry managementu a marketingu Melbournské univerzity tvrdí, že krátké přestávky včetně surfování na internetu vedou k celkové vyšší koncentraci během pracovního dne a výsledkem je až o 9% vyšší produktivita práce. Předpokladem pozitivního vlivu na zvýšení produktivity práce je ale omezená doba surfování, ta by neměla překročit 20% celkové pracovní doby. Je zvláštní, že ač kouření v pracovní době zaměstnavatelům evidentně nevadí, neboť zatímco účelem často zřizují a vyznačují prostory, kde je kouření povoleno, tak v okamžiku, kdy přijde řeč na surfování po internetu v pracovní době, jsou proti. A přitom kouření je pro zdraví člověka mnohem škodlivější.

Benefit nebo nutnost?

Automobil, služební telefon, notebook a přístup na internet není možné např. na pozici manažera, servisního technika nebo obchodního zástupce v dnešní době považovat za benefit. Je to prostě nutnost, aby tento pracovník mohl vůbec vykonávat svoji práci.

Použitelnost

Vraťme se však ještě jednou k notebookům, protože zde je patrný jasný trend v pořizování těchto zařízení i tam, kde donedávna vládly klasické desktopy. Ve svém minulém příspěvku jsem se zmínil o programu BYOC. Tato služba je založena na virtualizaci desktopů, takže je poměrně bezpečná. V první řadě jde samozřejmě o pohodlí a efektivitu. Vychází se z jednoduché úvahy, proč používat dva telefony, dvě auta a dva počítače, když by stačil jeden telefon, jedno auto a jeden počítač. Pro zaměstnavatele je jistě výhodnější, když platí náklady spojené s užitím dané věci pouze pro služební účely. Zaměstnanec si těchto věcí více váží a i je lépe opatruje, protože ví, že v případě jejich poškození nebo ztráty bude mít problémy i ve svém soukromém životě, neboť nedojede tam, kam potřebuje, nezatelefonuje si, kdy bude potřebovat a nebude si moci stáhnout poštu.

Náklady

Co se týká nákladů, nemyslím si, že by se to nevyplatilo. Životnost HW se běžně uvádí 3 roky. Každé 3 roky tak může zaměstnanec, který chce používat svůj vlastní počítač, obdržet určitou částku, řekněme třeba 1500 euro, na nákup nového zařízení. Samozřejmostí je, že nově kupovaný HW musí splňovat určité požadavky (např. musí být stanovena minimální HW konfigurace). Co se týká údržby, může útvar servisní podpory pracovat naprosto stejně jako dosud. Kromě toho může za úplatu poskytovat i služby pro soukromé užití. Co se týká SW, není problém připravit image pro virtuální desktop, který bude obsahovat veškerý pro práci potřebný SW včetně VPN pro sestavení připojení pro práci z domova.

Bezpečnost

Častým argumentem proti používání soukromých zařízení pro práci a tedy připojování do interní sítě zaměstnavatele je zvýšené riziko narušení důvěrnosti, dostupnosti a integrity dat v důsledku zavlečení škodlivého kódu a úniku důvěrných informací. To je jistě pravda, ale na druhou stranu si musíme přiznat, že cest jak škodlivý kód do společnosti zavléci nebo důvěrné informace odnést, je spousta, viz článek „Data loss protection: krádež dat“ a tohle je tedy jen jedna z nich. Navíc existují řešení, jak toto riziko eliminovat, spočívají např. v nasazení technologie 802.1x a NAC a filtrováním webu. S použitím těchto technologií je možné umožnit připojení jen těch zařízení, která splňují určité požadavky, je na nich např. certifikát, a aktuální verze antivirové ochrany, aktivován personální firewall, poslední verze OS včetně bezpečnostních záplat. Dalším řešením je též virtuální stroj, ve kterém bude spuštěn firemní OS včetně příslušných politik. V důsledku oddělení těchto prostředí nemůže dojít k šíření nežádoucího kódu do vnitřní sítě společnosti a mohou tak být na jednom počítači spouštěna 2 různá prostředí, využívána ke zcela rozdílným účelům.

Note: There is a poll embedded within this post, please visit the site to participate in this post's poll.

Related posts:

1. Lesk a bída HR v ČR: práce z domova
2. Používání soukromých telefonů k pracovním účelům a naopak

Někteří personalisté jaksi nezaznamenali, že v České republice došlo podobně jako v některých dalších evropských zemích ke změně struktury hospodářství od AIS k SIA. To znamená, že většina zaměstnanců pracuje v oblasti služeb (Services), méně zaměstnanců již nachází uplatnění v průmyslu (Industry) a ještě méně jich je zaměstnáno v zemědělství (Agriculture). Způsob uvažování managementu a personalistů se však, co se týká nabídky formy práce, příliš nezměnil. Jakoby nepochopili, že dnes již ve spoustě oborů není nutné, aby byl pracovník po celou pracovní dobu trvale přítomen na pracovišti.

Důvod je prostý. Zatímco dříve, kdy převažovala průmyslová výroba, která byla značně materiálově a technicky náročná, tak dnes značná část zaměstnanců pracuje v oblasti poskytování služeb. Nároky na technické vybavení pracovišť těchto zaměstnanců nejsou vysoké. Ve většině případů stačí k tomu, aby zaměstnanec mohl svou práci vykonávat jen telefon, počítač a internetová konektivita. A většina zaměstnanců toto vybavení má doma a mnohdy dokonce i kvalitnější, než jaké jim je schopen a ochoten poskytnout zaměstnavatel. Mimochodem, některé společnosti jsou si této skutečnosti vědomi a tak svým zaměstnancům nabízejí, že pro práci mohou používat svůj vlastní počítač, který si sami vyberou a na který jim přispějí. O tomto zaměstnaneckém programu se hovoří jako o BYOC (Bring Your Own Computer).

Ale zpět k práci z domova. Proč tato moderní forma práce, o kterou by jistě mělo zájem poměrně velké množství zaměstnanců, u nás není tak rozšířená jako jinde ve světě? Rizika práce z domova, o kterých jsme již psali, to nejspíš nebudou. Důvodů je mnohem více. Oproti nejvyspělejším ekonomikám jsme pozadu o mnoho let. Např. dnes tolik moderní openspace, to je něco, co bylo jinde ve světě prosazováno řekněme někdy v 80. letech. Jistě, openspace má své kouzlo a nesporně přináší i pozitivní efekty, ale všimněte si, že je často prosazován plošně, tedy i na pracovištích, kde je zcela nevhodný a kde o nějakém zvyšování výkonu nemůže být vůbec řeč.

Další problém spočívá v tom, že někteří manažeři neumí hodnotit své podřízené. Vyžadovat trvalou přítomnost na pracovišti a lpět na dodržování pracovní doby je pro některé z nich stále jednodušší než hodnotit kvalitu a kvantitu odvedené práce. Na jejich obranu je nutno podotknout, že nezřídka jsou k tomu tlačeni vedením společnosti. V této souvislosti se často hovoří o značné neefektivitě českých podniků resp. jejich zaměstnanců, kteří nevyužívají efektivně pracovní dobu. Neefektivita však často pramení pouze z neschopnosti managementu efektivně využívat dostupných lidských zdrojů a různých forem práce.

Zaměstnavatelé nabízejí svým zaměstnancům nejrůznější benefity, ale je to opravdu to, co zaměstnanci chtějí? Jsme svědky toho, že značná část pracujících za prací dojíždí a někteří tráví na cestách i několik hodin denně. Trh s nemovitostmi u nás přes značné množství realitních kanceláří pořád stále nefunguje a tak v našich krajích není zcela běžné, aby rodina s dětmi prodala svůj rodinný domek a přestěhovala se za prací na druhý konec republiky. Nejrůznější benefity ve formě slev na nejrůznější sportovní a kulturní akce tak nejsou pro zaměstnance, co dojíždí a mají rodinu, příliš zajímavé. Prostě na tyto akce nemají čas. Tito zaměstnanci by ale jistě uvítali jako benefit možnost práce z domova. A co vy?

Related posts:

1. Lesk a bída HR v ČR: benefity
2. Rizika práce z domova
3. Rizika práce z domova – pokračování