Nejlepší ochrana před malwarem, spywarem a trojskými koni je taková ochrana, kterou nemusíte instalovat.

Když jsme se koncem minulého roku zamýšleli nad tím, zda má instalace antiviru na platformě Google Android smysl, říkal jsem si, proč by si měl chudák uživatel instalovat do svého smartphonu nějaký antimalware produkt, když by úplně stačilo, aby ho nasadil Google a následně sám prováděl tímto způsobem kontrolu všech aplikací, které se nacházejí na jeho Android Marketu. A nebyl jsem jediný, koho toto řešení napadlo. Na Google Mobile Blog se můžete dočíst, že přesně tohle řešení se rozhodl Google zprovoznit. A tak je to správně.

Asi nejzdařilejším prohlížečem obrázků pro Google Android je aplikace Gallery od společnosti Cooliris.

Tato aplikace se může pochlubit úžasným grafickým rozhraním plně využívající možností dotykového displeje. Aplikace po svém spuštění nejprve sama vyhledá složky s multimédii, a ty potom zobrazí v podobě několika na sebe naskládaných fotografií. Klepnutím na balíček fotografií se zobrazí jednotlivé fotky, mezi kterými lze přecházet pohybem prstu a pouhým dvojitým poklepáním přepínat mezi kompaktní a skutečnou velikostí.

Na Android marketu je k dispozici několik stovek tisíc nejrůznějších aplikací. Mezi nimi se však mohou nacházet i aplikace, které kromě slibované funkcionality provádí i něco jiného.

Pokud si myslíte, že když si nainstalujete nějaký antivirový prostředek, tak se nemusíte nějakých škodlivých aplikací příliš obávat, musím vás bohužel zklamat. Naprostá většina současných antivirových řešení vám žádnou škodlivou aplikaci na vašem smartphonu nenajde a z Android marketu již byly škodlivé aplikace odstraněny, takže odtamtud si je také nenainstalujete. A pokud tam nějaké ještě jsou, tak se o nich zatím neví a ani antivirus je nerozpozná.

Čelní představitelé ministerstva obrany USA budou používat smartphony s operačním systémem Google Android.

V komerční sféře patří k nejoblíbenějším mobilním platformám Blackberry od RIM, Windows Mobile od Microsoftu a iOS od Applu, především proto, že je možné je snadno spravovat, kontrolovat a vynutit na nich bezpečnostní politiku. Bez ohledu na rostoucí oblibu programu BYOD (Bring Your Own Device), který spočívá v tom, že zaměstnanec používá k řešení pracovních záležitostí své vlastní zařízení, je stále dost organizací, které si nemohou dovolit toto řešení implementovat. Především z důvodů vysokých požadavků na bezpečnost.

Vlastníte zařízení s operačním systémem Google Android? A pokud ano, používáte nějaký antivirus? A kolik jste zaznamenali virů? Hádám, že žádný. Ale jak je to možné? Jestli ono to nebude tím, že viry pro tuto platformu prakticky neexistují. Nebo chcete tvrdit, že nějaká aplikace, kterou jste si stáhli z Android marketu, replikovala část sebe sama a zapsala svůj kód do ostatních aplikací, aby se mohla dál šířit? Nebo napadla systém na jiném zařízení? Kdepak, k ničemu takovému nedošlo, protože se o žádný virus ani červa nejednalo.

V příspěvku Chytré telefony a shoulder surfing attack jsme psali o tom, jak je možné snadno odpozorovat, jaký PIN uživatel na svém smartphonu zadává. Dnes bychom chtěli zmínit výsledky posledních výzkumů, které ukazují, že je možné zjistit, jaký PIN uživatel na svém smartphonu zadává i prostřednictvím hmatové zpětné vazby a pohybového senzoru. Jedná se o klasický útok postranním kanálem (side channel attack), kdy útočník využívá skutečnosti, že stisknutí klávesy na virtuální klávesnici v případě aktivované hmatové zpětné vazby generuje rozdílné vibrace podle toho, jaká klávesa byla stisknuta.

Pokud se budete řídit níže uvedenými radami, nebudete muset váš smartphone s operačním systémem Google Android tak často dobíjet, neboť baterie vám vydrží výrazně déle. V případě, že je váš telefon vybaven jiným operačním systémem, můžete se těmito tipy alespoň inspirovat.