Tento příspěvek se snaží přinést jiný pohled na kvantifikaci datových aktiv.

V okamžiku, kdy v rámci analýzy rizik provádíme kvantifikaci aktiv, klademe si obvykle otázku, jaký by byl finanční a nefinanční dopad v případě, že by došlo k narušení důvěrnosti, integrity a dostupnosti těchto aktiv.

Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad tím, jaké informace a na jakém médiu mohou být uloženy.

Byť se již před mnoha lety hovořilo o tzv. paperless office (bezpapírová kancelář), tak i dnes je spousta informací, které organizace shromažďuje a zpracovává, uložena v papírové podobě. Nezapomínejte prosím na tuto skutečnost, až budete provádět identifikaci datových aktiv. Pokud jsou informace uloženy v elektronické podobě, tak se obvykle nachází na:

Cílem tohoto příspěvku je zamyslet se nad tím, jak stanovit hodnotu dopadu ve finančních jednotkách.

Chtěl bych předeslat, že hodnotu dopadu není možné stanovit přesně, protože ač jsou některé hodnoty, které do výpočtu celkové výše dopadu vstupují, dané, tak jsou zde i takové, u kterých je jejich výši nutné stanovit za použití statistických metod. První, co každého CIO napadne, je spočítat náklady na:

Cílem tohoto příspěvku je popsat základní rozdíly mezi kvalitativní a kvantitativní analýzou rizik.

Kvantitativní analýza rizik je náročnější na zdroje a její provedení trvá mnohem déle než kvalitativní analýza rizik. Je tomu tak proto, že hodnotu aktiva je nutné vyjádřit v penězích stejně jako možnou škodu v případě realizace konkrétní hrozby. Vyjádření škody ve finančních jednotkách však umožňuje jednodušší rozhodování ve fázi zvládání rizik, kdy vybíráme vhodná opatření.

Cílem tohoto příspěvku je poskytnout čtenáři jednoduchý návod, jak provést kvalitativní analýzu rizik a doplnit informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“.

Kvalitativní analýza rizik je založena na expertním odhadu jednotlivých aktiv, hrozeb a zranitelností a pro jejich vyjádření používá slovního nebo číselného hodnocení. Umožňuje tak poměrně snadno a rychle identifikovat ta největší rizika.

Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit základní pojmy a stručně charakterizovat jednotlivé fáze analýzy rizik.

Analýza rizik by měla přinést odpověď na otázku, působení jakých hrozeb je společnost vystavena, jak moc jsou její aktiva vůči těmto hrozbám zranitelná, jak vysoká je pravděpodobnost, že hrozba zneužije určitou zranitelnost a jaký dopad by to na společnost mohlo mít. V analýze rizik se používají následující pojmy:

Cílem tohoto příspěvku je poskytnout čtenáři jednoduchý návod jak provést kvantitativní analýzu rizik a doplnit informace uvedené v knize „Řízení informačních rizik v praxi“.

Kvantitativní analýza rizik je založena na vyjádření hodnoty aktiva a dopadu v peněžních jednotkách. Analýza rizik probíhá v několika krocích, ve kterých se snažíme o identifikaci a kvantifikaci aktiv, hrozeb, zranitelností a stanovení celkové výše škody. Jednotlivé kroky nebo chcete-li fáze analýzy rizik, si dále stručně popíšeme.