Publikováno dne: 03.01.2012
Uživatelé bude i nadále používat pro autentizaci do většiny systémů klasické heslo, nicméně stále více organizací, vědomo si hodnoty svých dat, bude zavádět dvoufaktorovou autentizaci.
Bude se jednat především o faktor z kategorie „něco mám“, který je spojen s vlastnictvím nějakého předmětu. Ten bude preferovat většina konzervativních firem. Jestliže ale byl doposud symbolem této kategorie HW token od společnosti RSA, bude jeho podíl na trhu postupně klesat, neboť bude pozvolna vytlačován smartphonem, který umožňuje příjem OTP ve formě SMS nebo je schopen OTP přímo generovat a fungovat jako tzv. SW token.
Publikováno dne: 01.01.2012
Čelní představitelé ministerstva obrany USA budou používat smartphony s operačním systémem Google Android.
V komerční sféře patří k nejoblíbenějším mobilním platformám Blackberry od RIM, Windows Mobile od Microsoftu a iOS od Applu, především proto, že je možné je snadno spravovat, kontrolovat a vynutit na nich bezpečnostní politiku. Bez ohledu na rostoucí oblibu programu BYOD (Bring Your Own Device), který spočívá v tom, že zaměstnanec používá k řešení pracovních záležitostí své vlastní zařízení, je stále dost organizací, které si nemohou dovolit toto řešení implementovat. Především z důvodů vysokých požadavků na bezpečnost.
Publikováno dne: 29.12.2011
Vlastníte zařízení s operačním systémem Google Android? A pokud ano, používáte nějaký antivirus? A kolik jste zaznamenali virů? Hádám, že žádný. Ale jak je to možné? Jestli ono to nebude tím, že viry pro tuto platformu prakticky neexistují. Nebo chcete tvrdit, že nějaká aplikace, kterou jste si stáhli z Android marketu, replikovala část sebe sama a zapsala svůj kód do ostatních aplikací, aby se mohla dál šířit? Nebo napadla systém na jiném zařízení? Kdepak, k ničemu takovému nedošlo, protože se o žádný virus ani červa nejednalo.
Publikováno dne: 25.12.2011
Místo masivních útoků, které ostatně zaznamenaly určitý pokles již v roce 2011, budeme stále častěji čelit cíleným sofistikovaným útokům.
Počet útoků na PC bude nadále kopírovat stávající trend, ovšem výrazný nárůst zaznamenají především útoky na uživatele mobilních zařízení. Nejvíce ohrožení budou uživatele s operačním systémem Android, ale ani uživatelé ostatních platforem jako je iOS nebo Windows Phone se nebudou moci cítit o mnoho bezpečněji. Útoky vedené prostřednictvím sociálních sítí budou nadále slavit svůj úspěch.
Publikováno dne: 18.12.2011
Položme si otázku, co by se stalo, kdyby byl phishing útok realizován opravdu na profesionální úrovni.
To znamená, že by byla použita perfektní čeština, mail by neobsahoval žádné gramatické ani stylistické chyby a použitý jazyk a grafická úprava by odpovídala dosavadní komunikaci, kterou např. banka se svými klienty vede. V zaslaném mailu by byl uveden i funkční odkaz na webové stránky na internetu s EV certifikátem, e-mailová adresa a telefonní číslo pro ověření zaslané zprávy, na které by se dalo opravdu dovolat, a kde by byl klient ubezpečen, že je vše v pořádku. Kolik klientů by bylo postiženo v takovém případě? Jak by takový útok mohl vypadat, a na co by si měl klient dát pozor, to se pokusí nastínit tento článek.
Publikováno dne: 15.12.2011
Je možné ověřit uživatele na základě toho, jakým způsobem píše na klávesnici?
Ovšem že ano, způsob jakým uživatel píše na klávesnici, je jednoznačně biometrická charakteristika a ta jako taková může být snadno využita v rámci vícefaktorové autentizace. Hlavní výhoda tohoto řešení pak spočívá především v tom, že není nutné instalovat žádný HW, neboť klávesnicí je vybaveno v podstatě každé zařízení a SW, který je k zaznamenání těchto charakteristik potřeba, může být snadno integrován v podobě javascriptu do každé webové aplikace.
Publikováno dne: 13.12.2011
V souvislosti s nedávno publikovaným útokem na klienta internetového bankovnictví australské Commonwealth Bank, který pro přístup ke svému účtu používal dvoufaktorovou autentizaci, nás pochopitelně zajímalo, jakým způsobem útok proběhl, a zda by ho někdo nemohl realizovat i zde v ČR. Útok byl v podstatě velice primitivní a spočíval v tom, že útočník požádal jménem oběti o přenos telefonního čísla od společnosti Vodafone k jinému operátorovi, u kterého si zřídil za tímto účelem účet. Po ověření požadavku byl přenos telefonního čísla po 30 minutách proveden a číslo bylo aktivováno v síti jiného operátora.