Oceňování kapitálových aktiv pomocí modelu CAPM

Hodnota spočtena pomocí modelu CAPM slouží ke stanovení nákladů na vlastní kapitál a vstupuje do výpočtu WACC, DCF nebo NPV.

Nejprve si uvedeme vzorec pro výpočet CAPM (Capital Asset Pricing Model) a dále co jednotlivé proměnné znamenají, a kde je získat.

CAPM = Rf + B * ( Rm – Rf )

Rf je bezriziková úroková míra, např. státních pokladničních poukázek. B je míra systematického nebo chcete-li tržního rizika dané investice, tedy kolikrát je dané aktivum volatilnější, rozuměj rizikovější, než ostatní aktiva a Rm je očekávaná úroková míra trhu (roční průměr nějakého indexu). Část B*(Rm-Rf) můžeme také označit jako rizikovou prémii.

Čím volatilnější neboli rozkolísanější hodnota daného aktiva v porovnáním s ostatními aktivy na trhu je, tím je dané aktivum rizikovější, protože nikdo neví, jak se bude jeho hodnota dál vyvíjet a jakého nakonec dosáhne zhodnocení. Je-li uvedeno, že dané aktivum je o X % rizikovější, pak nesmíme zapomenout, že B vstupuje do CAPM jako desetinné číslo.

Pokud je např. dané aktivum o 10 % volatilnější, tak B = 1,1 (100 % + 10 % = 110 %). Pokud je B vyjádřeno jako číslo, např. 2, tak to znamená, že dané aktivum je 2krát volatilnější a do rovnice dosazujeme rovnou 2.

  • B=1 představuje bezrizikovou úrokovou míru, např. státních pokladničních poukázek;
  • B>1 dané aktivum je volatilnější a tudíž rizikovější než ostatní aktiva na trhu;
  • B<1 dané aktivum je méně volatilní a tudíž méně rizikové než ostatní aktiva na trhu.

Jestliže je např. výnosnost státních pokladničních poukázek 4 % a výnosnost trhu je 12 %, potom rozdíl představuje 8 %. Jenže, řekněme, že uvažované aktivum je o 40 % volatilnější neboli rizikovější než trh, tak B je v tomto případě 1,4 a musíme jím tento rozdíl vynásobit, abychom získali tzv. tržní prémii. Ta v tomto případě činí 11,2 %. K té přičteme bezrizikovou tržní úrokovou míru a získáme 15,2 %, což je úroková míra, jakou bychom měli požadovat.

CAPM lze vyjádřit i graficky, kdy se na osu X vynáší riziko B a na osu Y úroková míra. Čím vyšší je sklon křivky, tím vyšší je riziková prémie. V grafu můžeme zachytit křivku trhu cenných papírů (Security Market Line. zkr SML), jako přímku, která vychází z osy Y v bodě, který odpovídá bezrizikové úrokové míře a prochází dále bodem, kterému na ose X odpovídá hodnota 1 a na ose Y pak tržní úroková míra. V našem případě vychází křivka z bodu (0,4) a dále prochází bodem (1,12).



Pokud vás tento příspěvek zaujal, sdílejte ho!
Share on FacebookShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Štítky:


K článku “Oceňování kapitálových aktiv pomocí modelu CAPM” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: