Lesk a bída HR v ČR: benefity

V tomto příspěvku si povíme, jaké benefity zaměstnavatelé nejčastěji nabízejí. A zda to, co je prezentováno jako benefit, je opravdu benefitem.

Otestujte si svého potenciálního zaměstnavatele a zkuste se ho např. u přijímacího pohovoru zeptat, zda budete moci využívat k soukromým účelům přidělené auto, notebook, mobilní telefon a konektivitu do internetu.  Dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, Část třináctá – Společná ustanovení, Hlava VIII: Ochrana majetkových zájmů zaměstnavatele a ochrana osobních práv zaměstnance a § 316 odstavce 1 totiž: „Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení.“ Ať je postoj zaměstnavatele jakýkoliv, je vhodné to vědět, můžete se tím vyhnout nepříjemnému překvapení v podobě výpovědi z důvodu porušení zákoníku práce.

Automobil

Nebývá to tak časté, ale na některých pozicích bývá zaměstnancům nabízen jako benefit služební automobil. Ve služebním automobilu však i přes možnost jeho využití k soukromým účelům spatřují někteří zaměstnanci ztrátu soukromí, neboť zaměstnavatel v případě, že vám dá automobil k dispozici, očekává, že budete připraveni se na pracoviště dostavit kdykoliv, kdy vám zavolá.

Mobilní telefon

Dalším, dnes již poměrně častým, benefitem bývá mobilní telefon s možností využít ho i k soukromým hovorům. Na prvním pohled to nemusí být špatné, ale setkal jsem se spoustou případů, že zaměstnanec o tento benefit prostě nestál. Mobilní telefon již měl, a měl i zaplacený tarif. Ve služebním mobilu viděl spíše ztrátu soukromí. Zaměstnavatelé totiž často zaměstnance nutí, aby ho měli zapnutý pořád a to i po skončení pracovní doby a o víkendu.

Notebook

Dalším často nabízeným benefitem je služební notebook, ale zkuste na něm pracovat 8 hodin. Bez docking station, externí klávesnice, myši a velkého LCD displeje je taková práce spíše utrpením. A to už vůbec nemluvím o vývojářích, kteří by měli mít k dispozici dokonce dva velké LCD displeje. Na jednom by měli vyvíjet a na druhém by měli mít zobrazenou specifikaci. Jen v takovém případě lze hovořit o efektivitě.

Internet

Brent Coker z katedry managementu a marketingu Melbournské univerzity tvrdí, že krátké přestávky včetně surfování na internetu vedou k celkové vyšší koncentraci během pracovního dne a výsledkem je až o 9% vyšší produktivita práce. Předpokladem pozitivního vlivu na zvýšení produktivity práce je ale omezená doba surfování, ta by neměla překročit 20% celkové pracovní doby. Je zvláštní, že ač kouření v pracovní době zaměstnavatelům evidentně nevadí, neboť zatímco účelem často zřizují a vyznačují prostory, kde je kouření povoleno, tak v okamžiku, kdy přijde řeč na surfování po internetu v pracovní době, jsou proti. A přitom kouření je pro zdraví člověka mnohem škodlivější.

Benefit nebo nutnost?

Automobil, služební telefon, notebook a přístup na internet není možné např. na pozici manažera, servisního technika nebo obchodního zástupce v dnešní době považovat za benefit. Je to prostě nutnost, aby tento pracovník mohl vůbec vykonávat svoji práci.

Použitelnost

Vraťme se však ještě jednou k notebookům, protože zde je patrný jasný trend v pořizování těchto zařízení i tam, kde donedávna vládly klasické desktopy. Ve svém minulém příspěvku jsem se zmínil o programu BYOC. Tato služba je založena na virtualizaci desktopů, takže je poměrně bezpečná. V první řadě jde samozřejmě o pohodlí a efektivitu. Vychází se z jednoduché úvahy, proč používat dva telefony, dvě auta a dva počítače, když by stačil jeden telefon, jedno auto a jeden počítač. Pro zaměstnavatele je jistě výhodnější, když platí náklady spojené s užitím dané věci pouze pro služební účely. Zaměstnanec si těchto věcí více váží a i je lépe opatruje, protože ví, že v případě jejich poškození nebo ztráty bude mít problémy i ve svém soukromém životě, neboť nedojede tam, kam potřebuje, nezatelefonuje si, kdy bude potřebovat a nebude si moci stáhnout poštu.

Náklady

Co se týká nákladů, nemyslím si, že by se to nevyplatilo. Životnost HW se běžně uvádí 3 roky. Každé 3 roky tak může zaměstnanec, který chce používat svůj vlastní počítač, obdržet určitou částku, řekněme třeba 1500 euro, na nákup nového zařízení. Samozřejmostí je, že nově kupovaný HW musí splňovat určité požadavky (např. musí být stanovena minimální HW konfigurace). Co se týká údržby, může útvar servisní podpory pracovat naprosto stejně jako dosud. Kromě toho může za úplatu poskytovat i služby pro soukromé užití. Co se týká SW, není problém připravit image pro virtuální desktop, který bude obsahovat veškerý pro práci potřebný SW včetně VPN pro sestavení připojení pro práci z domova.

Bezpečnost

Častým argumentem proti používání soukromých zařízení pro práci a tedy připojování do interní sítě zaměstnavatele je zvýšené riziko narušení důvěrnosti, dostupnosti a integrity dat v důsledku zavlečení škodlivého kódu a úniku důvěrných informací. To je jistě pravda, ale na druhou stranu si musíme přiznat, že cest jak škodlivý kód do společnosti zavléci nebo důvěrné informace odnést, je spousta, viz článek „Data loss protection: krádež dat“ a tohle je tedy jen jedna z nich. Navíc existují řešení, jak toto riziko eliminovat, spočívají např. v nasazení technologie 802.1x a NAC a filtrováním webu. S použitím těchto technologií je možné umožnit připojení jen těch zařízení, která splňují určité požadavky, je na nich např. certifikát, a aktuální verze antivirové ochrany, aktivován personální firewall, poslední verze OS včetně bezpečnostních záplat. Dalším řešením je též virtuální stroj, ve kterém bude spuštěn firemní OS včetně příslušných politik. V důsledku oddělení těchto prostředí nemůže dojít k šíření nežádoucího kódu do vnitřní sítě společnosti a mohou tak být na jednom počítači spouštěna 2 různá prostředí, využívána ke zcela rozdílným účelům.

Líbí se vám jako zaměstnanci myšlenka BYOC, uvítal byste takový benefit?

Nahrávání ... Nahrávání ...


Pokud vás tento příspěvek zaujal, sdílejte ho!
Share on FacebookShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Štítky:


K článku “Lesk a bída HR v ČR: benefity” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: