Je budoucnost řízení přístupu do chráněných prostor v rozpoznávání obličeje?

3D-facial-recognitionSnaha naučit počítač identifikovat člověka podle jeho obličeje (face recognition), který je jeho biometrickou charakteristikou, je zde již poměrně dlouho.

Zatím však většinu těchto řešení bylo možné oklamat pomocí obyčejné fotografie dané osoby, a proto se tato metoda nikdy příliš neprosadila a byla využívána spíše experimentálně. Setkat se s ní však můžeme např. u některých mobilních telefonů a tabletů vybavených přední kamerou, které snímají tvář uživatele a pokud ji rozpoznají, tak uživateli přístup umožní.

Zda nastal čas začít používat face recognition k řízení přístupu do chráněných prostor, jsme se zeptali Ing. Michala Maxy, manažera obecné bezpečnosti v ČSOB, který tuto technologii spolu s dalšími zaměstnanci testuje. Dále následuje přepis rozhovoru.

Na internetu se můžeme dočíst, že rozpoznávání obličeje je poměrně problematické a může být snadno oklamáno barevnou fotografií.

To je pravda, ale technologie, kterou testujeme, nevyužívá obyčejné kamery. V našem případě dochází ke skenování obličeje člověka pomocí neviditelného infračerveného světla, který na jeho obličej promítne jakousi mřížku, a následně vytvoří 3D model jeho tváře, který porovná se vzorkem, který má uložen ve své databázi. Využívá se zde především unikátního tvaru lícních kostí, které se již v dospělosti nemění, takže fotkou tuto technologii rozhodně neoklamete.

Dobře, ale co jednovaječná dvojčata?

Zde tato technologie jasně vítězí nad člověkem, protože ten mnohdy není schopen od sebe jednovaječná dvojčata rozpoznat, zatímco  testovaný systém by je měl rozpoznat během několika málo vteřin. Prostě ani jednovaječná dvojčata nejsou úplně stejná a stroj ten rozdíl pozná lépe než člověk.

V čem vidíte hlavní výhody face recognition oproti ostatním biometrickým charakteristikám?

Především v tom, že osoba, která je snímána, nemusí nic nikam přikládat, do ničeho se dívat. A protože ke snímání dochází již za chůze, tak ani není nijak obtěžována. Na překážku není ani pokrývka hlavy. A je to i rychlé, protože ověření by nemělo trvat déle než 1-2 sekundy. Též EER dosahuje oproti ostatním biometrickým metodám vynikajících hodnot.

Nemůže si správce systému vymodelovat z uložené biometrické charakteristiky masku daného člověka?

Z uložených charakteristik, které se nachází v databázi odpovídající 3D model nevyrobíte, skenuje se totiž jen 2 cm široký pruh na obličeji a kromě toho je ověřována i živost obličeje.

Jak dlouho trvá pořízení biometrických charakteristik?

Pořízení biometrických charakteristik je velice rychlé, dokonce ještě rychlejší než u finger vein (Více o této metodě se dočtete v odkazovaném rozhovoru. Poznámka šéfredaktora).


Pokud vás tento příspěvek zaujal, sdílejte ho!
Share on FacebookShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on Google+Email this to someonePrint this page

Štítky: ,


K článku “Je budoucnost řízení přístupu do chráněných prostor v rozpoznávání obličeje?” se zde nenachází žádný komentář - buďte první.

Diskuse na tomto webu je moderována. Pod článkem budou zobrazovány jen takové komentáře, které nebudou sloužit k propagaci konkrétní firmy, produktu nebo služby. V případě, že chcete, aby z těchto stránek vedl odkaz na váš web, kontaktujte nás, známe efektivnější způsoby propagace.

Přihlášeným uživatelům se tento formulář nezobrazuje - zaregistrujte se.

Jméno:(požadováno)
E-mail:(požadováno - nebude zobrazen)
Web:

Text vaší reakce: